cestopisy z putování po Čechách a po Evropě

25.6. středa

Mé kolo jsem předala Marcovi, aby teda provedl tu nevyhnutelnou operaci a vyměnil oba pláště, s těmihle už to skutečně dál nešlo.. V mezičase jsem si zapůjčila kolo od Ricarda s Nachem, které je slepené z různých jiných kol a má jen zadní brzdu - torpédo.. =) Ale v nouzi jednoznačně lepší než cestování autobusem.. =) Nicméně povedlo se mi na něm hodnit stylového tygra, jedu v koloně cyklistů, jak tu bývá zvykem, koukám, že kolona prudce brzdí.. Šahám po přední brzdě, když si uvědomím, že žádnou nemám.. Šlapky ve špatné poloze, ale i tak se snažím, seč můžu, ale je mi jasný, že je to marná snaha, ještě se snažím kolo nasměrovat někam mimo ten dav přede mnou, ale zase bezúspěšně.. Už jsem na zemi.. =)) Dánové se seběhnou, ale naštěstí jsem to přeci jen trošku zbrzdila.. =)) Není prostě ideální mít na kole jen torpédo.. =)))
 

27.6. pátek - letní party

O dnešní party se hodně dlouho mluví a já s dvěma dalšíma holčinama máme jijí program na starosti.. V práci končíme dřív, abychom stihli dát jedno pivko, sednout na kola a přesunout se k Ny Carlsberg Glyptotek, kde máme zajištěný program.. Jedu na místo spolu s Andreasem a všude po městě jezdí náklaďáky s totálně opilými maturanty, skvělý zvyk.. =)) V muzeu se rozdělíme na dvě skupiny a za pomoci obálek se máme propracovat až k pokladu.. Zní to jednoduše a evidentně i bylo, páč druhá skupinka to zvládla bez problémů.. My jsme se ale někde zamotali a bloudili pořád dokola.. =))) Další část party se odehrává v nedalekém parku, kde pokračujeme v druhé části programu z muzea - vědomostním testíku.. =) A samozřejmě u toho popíjíme piva.. Vezmeme pálky a změříme síly při obíhačce v ping-pongu.. =) Docela se vyblbneme.. =) Čas sednout opět na kola a přesunout se do restaurace, kde máme objednanou večeři.. Začínáme bílým vínem a předkrmy, následuje přípitek šampaňským, hlavní chod, červené víno, moučník a sladký panák na závěr.. Celému tomu nasadíme korunu ginem s tonicem a je mi jasný, že tohle nemůže dopadnout dobře.. =) Nicméně i tak se přesouváme do další hospůdky, kde zabereme jeden stůl a objednáváme další gin.. Skvělá party, někdy k ránu, netušim, kdy přesně, opouštíme jako poslední hospodu a někteří se ještě chystají pokračovat... Tak to už mi opravdu nehrozí... Sedám na kolo a vyrážím směr domov.. Po chvilce si ale uvědomím, že nemám svetr, otočím kolo a vracím se zpět do hospody.. Číšníci na mě koukají zmateně a prý žádný svetr nenašli.. hmmm, bezva a to byl zrovna můj nejoblíbenější.. =( Nějaký kluk z personálu si na mě bere mail, že když ho najdou, tak se ozve.. Vážně by mě zajímalo, jestli jsem mu nadiktovala správnou adresu.. =)) Nicméně z nějakého záhadného důvodu mi nejde odemknout kolo.. debilní číselný zámek.. Ale co teď.. Najednou se vedle mě objeví Thomas, že se vrátil podívat, jestli je všechno v pohodě, a tak taky chvilku bojuje s mým bláznivým zámkem.. Samozřejmě bez úspěchu.. =) Nabízí mi, že si můžu půjčit jeho kolo, že domů dojde.. Jen je dosti vysoké a já ve svém opileckém stavu bych ho určitě někde rozsekala.. =)) Posílám ho proto domů s tím, že já dojdu.. Hmm, úchvatný nápad, hlavně když vůbec netušim, kde jsem.. To by mě zajímalo, kam jsem původně na tom kole mířila.. =))) Nicméně jsem pěkne opitá a je mi zle a netušim kudy domů, ideální situace.. =)) Tak prostě někam zahnu a jdu, po chvilce u mě zastavuje nějaká slečna na kole, jestli nepotřebuji poradit nebo někam svézt.. Koukám na ni dost nevěřícně, páni.. =) Odnaviguje mě směr vlak.. Neujdu ale nijak daleko a je mi jasný, že dál už to nepůjde, už spim prakticky za chůze... V tom okamžiku spatřim krásnou lavičku v autobusové zastávce, no kdo by odolal? =)) A aby mi nebyla zima, tak se pro jistotu přikryji svou multifunkční mapou.. =))) Někdy brzy ráno, už za světla, mě vzbudí nějaký kluk, že se chtěl jen zeptat, jestli jsem v pohodě...=)) Já z těch Dánů občas nemůžu.. =) Nicméně nevim, jestli pochopil, že jsem byla pekelně unavená, ale určitě bude mít o čem vyprávět.. =)) Když už mě tedy vzbudil, vydávám se směr vlak, je pěkná "kurská kosa" a ještě k tomu mží.. Kdybych alespoň měla svůj svetr.. Snažím se zorientovat ve své mapě, ale je mi to prd platný.. =) Vlak ale přeci jen nakonec najdu a okolo šesté hodiny ranní ulehám do své teplé a měkké postýlky.. =)) O sobotní kocovině ani není třeba psát, ale je sranda, že jsem si toho nakonec pamatovala víc než jiní, skvělá letní party.. =)))) Už s naprostou jistotou vím, že pít jako Dán, prostě neumim a nikdy umět nebudu, ale zkusit jsem to musela.. =))) 

© 2009 - 2016 Světy bez hranic

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode