cestopisy z putování po Čechách a po Evropě

16.4. středa  - návštěva kina

Pracovní týden přeskočím, stejně ho tvoří jen tři dny, Dánové mají totiž čtvrtek a pátek státní svátky.. =) Dnes jsem objevila zahrady zámku Frederiksberg, nádhera.. Zahrady byly založeny ve francouzském stylu na počátku 18. století a později upraveny na nepravidelný anglický park. Sedáme si k jezeru s vodotryskem a přes něj máme výhled na zadní stranu zámku stojícího na kopci (pravděpodobně na tom nejvyšším v celé Kodani). Je to tu ideální a oblíbené místo pro pikniky nebo prostě jen odpočinek v parku. Nedaleko se nachází zoo a z parku je výhled do výběhu slonů, ti tam ale zrovna nejsou.. škoda..

Mám tu možnost taky navštívit místní kino, je to malý sál, ale mají úžasně pohodlné sedačky.. =) Rozhodně sledovat film s dánskými titulky je jedinečný zážitek.. Nicméně Grandhotel Budapešť doporučuji, velmi vydařený a velmi vtipný film.. =)

 

18.4. pátek - prolídka starého města

Včerejšek jsem zase celý proválela doma, tedy skoro celý.. =) Zjistila jsem, že nakonec, po všech nejasnostech, přece jen s největší pravděpodobností vyrazíme na společnou letní dovolenou... A to znamená nejvyšší čas vymyslet, kam pojedeme a hlavně zamluvit ubytování.. Takže to představovalo značnou část náplně včerejšího dne.. Ale nakonec jsem se přece jen vykopala ven alespoň na nákup.. No jo, ale on je státní svátek, takže většina obchodů má zavřeno, naštěstí ale ne všechny.. Díky tomu se mi podařilo objevit naprosto dokonalý obchod s tureckými specialitami, je to levné, vypadá to skvěle a prodavač je sympaťák.. =) A ten pistáciový turecký med je naprosto dokonalý... =))

Nicméně pak objevím ještě jeden otevřený obchod a díky tomu si mohu koupit první maso a konečně si něco pořádného uvařit.. Dávám si ale pozor, aby to bylo hovězí, abych nějak neurazila své Pakistánce.. =)

Dnes už ale vyrážím směr centrum, jelikož by byl hřích nevyužít to nádherné počasí. Přejedu až za oba kanály do čtvrtě Amagerbro, zaparkuji kolo v postranní uličce a vydávám se po nábřeží směrem k věžím od MVRDV.. Nábřeží je skvělý, nutí člověka zpomalit, užít si procházku, posadit se.. =) Navíc naproti stojí poměrně pěkné nové domy, ale mně se nejvíc líbí starší červená továrna v pozadí. To už jsem ale u již zmiňovaných veží sila - Frøsilos, které byly přeměněny na byty, velmi zdařilá přestavba od téhle skvělé holanské kanceláře. Místo aby cpali byty dovnitř sila, ponechali jeho prostor volný a byly osadili zvenku..

Odtud zamířím přes park, kde se pasou koně, k místnímu kampusu.. A upřímně tady bych byla studentem ráda, těžko srovnávat třeba se Strahovem.. =)) Zaujme mě tu budova, která má zahrady v horních patrech a utváří tak jedinečný společenský prostor. O parteru ani nemá smysl mluvit, ten je tu všude skvělý.. Budova, kvůli které jsem se sem ale vydala, je Tietgen Dormitory od Lundgaard & Tranberg Architects. Kruhová budova, která úplně vybízí ke společenskému životu.

Prokličkuji až ke kanálu a bývalému opevnění, přejdu most a už zase jako kdybych vůbec nebyla ve městě.. vodní plocha, zeleň, klid.. =) Za chvilku se přede mnou ale otevře nádherný výhled na černou budovu Royal Danish Library, které se přezdívá Black Diamond. Jedná se o přístavbu k původní budově z 19. století. Její nádvoří bylo přeměněno na zahradu se sochou dánského filozofa a teologa Sørena Kierkegaarda. Posadím se na lavičku a pozoruji, jak se vodní hladina odráží na lesklé černé fasádě.

Pomalu se vrátím pro kolo a přejedu jen přes most ke zmíněné knihovně. Ta je dnes zavřena, takže návštěva interiéru se odkládá.. Ocitám se ale na ostrůvku Slotsholmen, který je zasvěcen zámku Christiansborg Slot a muzeím. Nachází se tu jednak Národní muzeum, Thorvaldsens Museum (bylo prvním uměleckým muzeem v Dánsku, sbírka dánského sochaře Bertela Thorvaldsena), Tøjhusmuseet (muzeum zbraní) a židovské muzeum, jehož interiér zpracoval Daniel Libeskind. Samotný Christianborg Slot je pouze sto let starý, pochází z roku 1928, ale stojí na místě původních tří budov. První pevnost z 12. století  byla stržena Kristiánem IV., který ji nahradil jedním z nejhonosnějších zámků v Evropě. Ten ale shořel roku 1794 stejně jako roku 1884 i další stavba na tomto místě.

K areálu zámku patří ještě zámecký kostel, bývalá královská kočárovna, královské stáje, ale i zmíněné muzeum zbraní a královská knihovna, stejně jako jedna z nejzajímavějších budov v Kodani - Børsen. Budova bývalé burzy byla postavena v letech 1590-1640, dnes v ní sídlí městská obchodní komora a není veřejnosti přístupná. Co ji ale dělá jedinečnou je její věž, jejíž střechu tvoří propletené ocasy 4 draků. Na úplném vrcholku se nacházejí 3 koruny, které představují Dánsko, Norsko a Švédsko.

Uličkami pomalu směřuji až na Kongens Nytorv, v jehož blízkosti se nachází několik zajímavých budov, jako např. národní divadlo nebo kostel Nikolaj, který je využíván jako výstavní a koncertní prostor.

Jelikož na náměstí probíhá nějaká rekonstrukce, je zde vytvořena zábrana a pro zpestření je zde postavena "Happy wall", kde si vyhrají nejen děti... =)

Já ale na Stergade objevím obchod se zmrzlinou a jelikož je opravdu krásně a mám obrovský hlad, tak tentokráte neodolám... a je naprosto vynikající... hmmm... =))

Motám se uličkami starého města a objevuji samé skvosty.. Tahle část Kodaně se mi líbí zatím nejvíc..Nakonec se promotám až na hlavní pěší třídu Kobmagergade, kde se nachází spousta obchodů a hospod.. Zpátky se vracím okolo univerzity, Kostela sv. Petra a hlavně katedrály Vor Frue Kirke, jejíž průčelí zdobí napodobenina antického tympanonu s dórskými sloupy.. Uvnitř se nacházejí sochy 12 apoštolů od Bertela Thorvaldsena a v samotném čele kostela socha Krista a klečícího anděla..

To už se dostávám na Nytorv. To v současné době vypadá jako jedno velké náměstí, ale dříve to bývala dvě samostatná náměstí, která byla propojena roku 1795 po požáru radnice. V centru náměstí se nachází kašna Dobročinnosti, která představuje těhotnou ženu se dvěma dětmi a měla by symbolizovat lásku k bližnímu a milostrdenství. Na náměstí hrají pouliční umělci a je tu příjemné posezení.

Odtud už není daleko na Rådhuspladsen, kde, jak už název napovídá, se nachází budova radnice z červených cihel postavená roku 1905. Architekt Martin Nyrop čerpal inspiraci z italských budov ale i z dánské středověké architektury. Samotné náměstí bylo roku 1994 uzavřeno pro auta a slouží nyní výhradně pro pěší a samozřejmě cyklistickou potřebu.. V blízkosti vstupu do radnice se nachází kašna Dračího skoku, vlevo od budovy radnice se tyčí sloup s postavami dvou Vikingů hrajících na rohy a vpravo od radnice se nachází socha H. Ch. Andersena hledícího na protější zábavní park Tivoli.

Cestou zpět ke kolu ještě nakouknu do kopule alá skleník a je nejvyšší čas vyrazit domů..

Dnes se mi procházka po starém městě moc líbila, konečně něco jiného než jen cihlové domy.. =))

Večer vyrážíme s Betty na obhlídku hospod.. nejprve máme sraz v Mikkeller Baru v ulici Victoriasgade, kde si vaří vlastní pivo.. Velké stojí 50 DKK a má zajímavou květinovou příchuť... =) Sedíme venku, páč všude jinde je plno, evidentně velmi oblíbený bar, ale časem začne být poměrně zima.. Přesouváme se tedy do už prověřeného Living Room, kde si vyberu pivo Tiger za 42 DKK, trošku se mi u toho protáčí panenky.. Navíc je to normální dánské pivo.. Zlatý Carlsberg.. =) Ani tady si není kam sednout, bereme si tedy jen nějaké stoličky a dáváme se do řeči se třemi dívkami ze Švédska.. Dlouho ale nevydržím, ještě mi čeká půlhodinová cesta domů.. No jelikož Betty ještě nemá kolo a bydlí na půl cesty, tak se to ještě protáhne...

 

19.4. sobota - prohlídka Christianshavn

Počasí pořád překonává očekávání, takže hurá na další poznávání Kodaně, tentokráte do čtvrti Christianshavn, která je protkaná vodními kanály a plná zajímavých staveb.. Zaparkuji kolo hned zkraje pod rozkvetlými sakurami a nejprve se vydávám do nejbližšího obchodu zakoupit vodu, ta se bude v tomhle horku určitě hodit.. =) Pak už se ale pouštím pomalu podél kanálu, u něhož sedí lidé v kavárnách, na lavičkách nebo jen tak na zemi a užívají si krásného počasí.. Dojdu až k budově námořního muzea, kde se taky chvilku posadím, abych to pořádně zažila.. =) Odbočím od kanálu pryč směr Vor Frelsers Kirke, který už mě svou stočenou věží přitahuje dlouho. Věž navrh architekt Lauritz de Thurah a byla dokončena roku 1752. Za 30 DKK se dá vyjít po 400 schodech až na špičku věže odkud je náááádherný výhled na Kodaň, oresundský most a za lepší viditelnosti i na Malmö. Chce to jen značnou dávku trpělivosti, páč turistů je tu spousta a schody jsou úzké, takže se dá jít vždy jen jedním směrem.. ale zas se člověk cestou nahoru nijak nezadýchá... =) Za návštěvu stojí i samotný kostel z roku 1696, který ukrývá naprosto neskutečné varhany s více než 400 píšťalami, podpíranými dvěma slony..

Nedaleko od kostela se nachází "Svobodný stát Christiania", který vznikl 13. listopadu 1971. Vláda se původně snažila squaterry z vojenských budov dostat pryč, ale když jejich počet narůstal, postavila se k tomu jako k jakémusi experimentu. Dnes tu žije na 900 obyvatel, kteří mají vlastní školy, infrastrukturu a vládní systém.. vydělávají si z tržeb kaváren a prodejem rukodělných výrobků. Tohle rozhodně stojí za to vidět, něco podobného nikde jinde nenajdete.. A mám pocit, že se tu dá sehnat snad úplně všechno.. =) Rozhodně rukodělné výrobky jsou nádherné a mají tu výborné občerstvení, konečně nějaký pořádný stánek.. =) Projdu celou Christianií až na konec, je hezké, jak turisté postupně odpadávají.. =) Vynořím se u dalšího kanálu a už musím do trička s krátkým rukávem.. paráda! =) Teď by to chtělo ještě nějaký záchod, poprvé doceňuji místní kavárny.. =) Propletu se přes dva mostky až na Krøyers plads, kde zaberu jednu lavičku, hodím polohu ležmo a asi hodinu se sluním.. Tohle prostě miluji... =))) Promenáda tu není přístupná pro cyklisty, jen pro pěší a ten klid.. =))

© 2009 - 2016 Světy bez hranic

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode