cestopisy z putování po Čechách a po Evropě

Pátek 16.5. - Hillerød, Frederiksborg Slot

Vstávám do práce jako každý den, ale neujedu ani moc dlouhou vzdálenost a je mi jasné, že tohle není den jako každý jiný.. Po ulicích nejezdí skoro žádná auta, většina obchodů zavřená... no, včera se v práci někteří loučili slovy "hezký víkend".. Raději píšu Betty, ale než mi odpoví, dojedu až do práce, kde je samozřejmě zamčeno.. Kdo si taky má pamatovat všechny ty jejich státní svátky, navíc tenhle ani není uveden v mém diáři.. =) Ale nevadí, právě naopak, volný den navíc není nikdy na škodu, ještě když je tak krásně.. =) Střihnu si tedy cestu zpátky domů, kde si převlíknu dlouhé kalhoty za kratší, přibalím pití a foťák a opět sedám na svého Mustanga.. =) V merku mám městečko asi 35 km SZ od Kodaně, docela kus, tak uvidíme, jak to pojede, ještě když jsem si ráno inteligentně najela dalších 20 km úplně zbytečně.. =))) Až do Lyngby je to pohoda, cestu znám a pořád jedu ve městě, ale potom.. první kopec, jako opravdu kopec, přehazuju na nejmenší ze svých třech převodů a funim nahoru.. =) Tak to bychom měli.. ale ouha.. on někdo říkal, že Dánsko je placka? Tak já jsem asi našla jedinou dánskou vrchovinu!!! No po třetim kopci už je přestávám počítat, navíc mám pocit, že působím ve svém vyletním oblečení a na městském kole dosti exoticky, jelikož všichni ostatní cyklisti, které potkám, mají cyklistické oblečky, blembáky a kola se žiletkama a minimálně s 20 převody!!! =) O mé svačinové pauze na mě dokonce troubí nějaké auto, dneska už druhé, no paráda... =)) Nevadí, do cíle už to mám asi jen 15 km a naštěstí už opravdu skoro po rovině.. =) Hillerød je známý hlavně díky Frederiksborg Castle, který zde nechal roku 1560 vybudovat Frederik II. 1859 postihl většinu budovy požár, ale díky J.C.Jacobsenovi byla zrestaurována a bylo v ní založeno muzeum.. Já jsem se sem chtěla ale vydat hlavně kvůli fontáně, která stojí před zámkem a která je spjata s mým oblíbeným sochařem Adrienem de Vries a která byla ukradena Švédy během 30-leté války..

Můj průvodce tvrdí, že se jedná o nejkrásnější renesanční zámek v Dánsku.. já bych k tomu přidala ještě nejkrásnější barokní zahradu a anglický park.. Jakmile se před vámi zámek objeví, tak každý se zmůže jen na "wow".. =) Žádná fotka ani zdaleka nevystihuje atmosféru tohoto místa, to se musí vidět a zažít..

Opřu kolo u vstupu do zámku a vydávám se ke zmíněné kašně.. všude je spousta turistů, což mi trošku rozčiluje, a tak moc neváhám a vydávám se do města na hlavní pěší třídu, kde pro změnu nikdo není, ale hlavně že tu najdu to, co hledám.. Tradiční dva kopečky - Oreo a nějaký dánský jablkový koláč, rozhodně to chutná skvěle a pomalu scházím k jezeru a okolo něj až k barokním zahradám.. Před nimi ještě uhnu na lovecký vršek, odkud je nejkrásnější pohled na zámek a na jezero.. projdu skrze barokní zahrady a už si cestou vyhlížím místo u jezera, kam se natáhnu.. =) Rozhodím svou mapu a v duchu děkuji Ricardovi, že mi zapůjčil svou izolepu, aby byla má mapa opět skoro jako nová.. =) Vystavím tvář sluníčku a relaxuji.. Vadržím se takhle válet dvě hodiny, ale není divu, krásnější místo by člověk jen těžko hledal.. renesanční zámek zrcadlící se na hladině jezera, na něm kachny a labutě.. ve vzduchu vůně jara.. =))) ze zámku každou hodinu zaznívá zvonkohra.. No dobře, po dvou hodinách je ale čas se trošku pohnout, navíc mám pocit, že už jsem stejně silně přismahlá.. =) Projdu to k loveckému zámečku a anglickým parkem po mostkách přes úzké kanály... bože to je nádhera.. vůbec se mi tohle místo nechce opouštět, ale ještě mě čeká ta cesta domů... Zhodnotím že nejprve bych si mohla dát nějakou obědo-večeři u jezera a pak teprve vyrazit.. Takže to opět beru okolo kašny, kde tentokráte není ani noha, hurá..=), na pěší zónu, kde to naopak o něco ožilo... =) Zaskočím do pekárny a už neomylně mířím k jezeru, kde usedám na lavičku pod starou vrbou a vychutnávám si svačinu.. =)))     

Sedám na svého Mustanga a psychicky se připravuji na cestu zpět.. Dělím si ji na třetiny, první po rovině podél lesa.. ano, lesa, převážně bukového a dokonce moc hezkého..=) druhý úsek přes tu pekelnou vrchovinu a pak už budu v Lyngby a to už je kousek... Chvilku to chci vzít v prvním úseku po nějaké lesní cestě, ale nějak na ní nenatrefím, tak to beru stejnou cestou jako dopoledne.. Přede mnou cedule, že do městečka od B (nevim, jak dál..=)) je to 10 km.. Tak si pořád řikam - ještě tam nejsi, ještě tam nejsi.. a najednou koukám a cedule Lyngby.. což mě hooodně překvapí, páč jak kdyby vrchovina vůbec nebyla, vlastně se jelo dost dobře a z těch kopců to pěkně svištělo.. =) Ráno jsem se bála, jak mě ten výlet skolí, páč ono to i s tou mou ranní zajížďkou do práce bylo přes 90 km!!! Tolik jsem snad v životě neujela.. =) A teď vůbec nemám pocit, že jsem trhla rekord, ani nohy mě nebolí.. divný.. ono to určitě přijde.. =)

Ale jednoznačně Frederiksberg Castle a hlavně jeho okolí bylo to nejkrásnější, co jsem v Dánsku zatím viděla... =)

 

Neděle 18.5. - Roskilde

Tak nohy byly včera v pohodě, zato se ukázalo, jak krásně jsem se za ty dvě hodiny u jezera připekla..=) Žádný výlet jsem na sobotu neměla v plánu, páč jsem koukala na hokej.. Takže výlet je na programu dnes.. A abych pořád nejezdila stejným směrem, tak mám v merku Roskilde.. Městečko asi 30 km západně od Kodaně, které v 10. století založili Vikingové a bylo prvním hlavním městem Dánska.

Cesta není tak příjemná jako v pátek do Hillerødu, jede se celou cestu podél hlavní silnice.. Navíc vůbec nemám mapu, tak jen doufám, že už jsem za ty dva měsíce trošku vycvičila svůj orientační smysl..=)

Naštěstí ale vůbec nebloudim a po hodince a půl se skutečně ocitám na pěší zóně v centru města.. Zamknu kolo a dál už pokračuji pěšky.. Nejprve mířím z hlavního náměstí Stændertorvet ke žlutým budovám biskupského paláce založeného 1733 v němž se dnes nacházejí muzea, projdu pod Absolonovým obloukem, který palác propojuje s nejslavnější stavbou města - Roskilde Domkirche. Tato cihlová katedrála se začala budovat již ve 12. století na příkaz biskupa Absolona. Dominanta města je však pestrou směsicí stylů a také místem posledního odpočinku 38 dánských panovníků.. Katedrála je zařazena na seznam světového dědictví UNESCO..

Nejprve obejdu stavbu dokola a snažím se rozpoznat všechny architektonické styly, které se vyskytují na fasádě.. =) Pak stanu před hlavním vstupem a říkám si, proč je asi zavřeno.. Ale ono je to tak, že turisté chodí bočním vstupem, aby mohli obdivovat dveře hlavního vstupu.. A jimi prochází pouze slavné návštěvy.. =)   

U pokladny zaplatím 60 DKK, dostanu krásného obsáhlého průvodce v dánštině a v angličtině a vyrážím objevovat interiér katedrály.. Najprve se jen usadím na jednu z lavic a čtu si o historii katedrály a výzdobě hlavní lodě.. Zajímavé, že varhany nejsou umístěny nad hlavním vstupem do kostela.. Přesunu se k oltáři, wow, jako z hodin dějin umění.. Jedná se o velký otevírací oltář s výjevy ze životra Krista, který byl zhotoven v 16. století v Antverpách.. Je to nádherná práce, škoda jen té oltářní úpravy před ním.. Usadím se na jednu z dřevěných lavic, které mají na konci rukojetí vždy jinou hlavu a čtu si o sarkofágu královny Markéty I., který se nachází hned za oltářem.. pomalu procházím jednotlivé místnosti, v nichž jsou umístěny sarkofágy panovníků, a které jsou občas inspirovány starověkým Římem,  ty podzemní zase Etrusky.. nicméně to už mi zas až tak moc neuchvacuje.. Proto vyběhnu do prního patra, odkud je nejkrásnější výhled na interiér katedrály a také slušný výhled na speciální hodiny, na nichž sv. Jiří každou hodinu zabíjí draka.. No zas tak úchvatné to nebylo..=))) Ještě mrknu do malého muzea a pomalu se s katedrálou loučím, moc pěkná stavba.. =)

No jo, ale vyjdu ven a tam.. prší.. to snad ne.. a já nemám dešník.. Nevadí, nasadím kapucu a vyrážím na prohlídku města, když už jsem se sem doplahočila.. =) Vezmu to nejprve do ička, které ikdyž je zavřené, tak je možnost si tam nabrat materiály.. nějak to s nimi přepísknu.. ach jo..=) a pak už scházím s pěkně napěchovanou kabelkou dolů k moři, omrknout vikingské muzeum.. Objevím stánek se zmrzlinou a neodolám.. a pozor, zdaleka nejsem jediná.. =) Není nic lepšího, než jíst zmrzlinu v dešti, trocha ledové vody jí nemůže ublížit..=)) Projdu venkovní expozice muzea, dovnitř se nechystám, už jsem jedno muzeum Vikingů navštívila v Norsku.. a stoupám zase zpět do centra.. beru to přes park s jezery až k Gråbrødre Kirkegård, kde byli ve středověku pohřbíváni bohatí občané města a dnes se z něj veřejný park.. a jak krásný, všude kvetoucí rododendrony.. wow.. teda kdyby tak strašně nepršelo... už začínám být opravdu silně durch, proto raději ukončuji prohlídku, stejně už tu není moc co víc k vidění a jedu se se svým kolem podívat na nádraží... vlak do Kodaně přijede až za 20 minut.. hmm... hodnotím, že víc mokrá už můžu být jen těžko, otáčím to a jdu zkusit štěstí s cestou zpátky... Tu naštěstí najdu bez problémů, asi se můj orientační smysl opravdu lepší..=) nicméně, pokud jsem si myslela, že už nemůžu být víc durch, tak to byl velký, opravdu velký omyl... =) Je to jako bych oblečená skočila do vody, tak zůstala minimálně 10 minut a pak zase vylezla.. prostě skrz na skrz... =)) a v těch 10 stupních je to ideální stav.... =)))  Nemá cenu se vyhýbat loužím, ono to ani dost dobře nejde, takže domů přijedu navíc jako čuník.. Už jste se někdy sprchovali v jeansech? Je to docela sranda..=))) No nicméně, nakonec zjišťuji, že venku byla asi fakt zima, páč půlku těla mám z pátka rudou od slunce a tu druhou zase od omrzlin..=)))) Ach to Dánsko... A díky za to, že tu mám tu domácí slivovici... =)))

© 2009 - 2016 Světy bez hranic

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode