cestopisy z putování po Čechách a po Evropě

29.3.  sobota - první den v Kodani

Nasoukat všechno, co bych mohla potřebovat během třech měsíců, do jednoho zavazadla je naprosto nemožné.. Co se tak dá oželet? Kdyby se alespoň dalo odhadnout počasí... Nu jeden velký batoh, jeden malý a ještě noťas, snad to projde..

Jízdenku mám od Student Agency za 1 600 Kč, s dostatečným předstihem se dá ale sehnat i za 950 Kč. Student Agency odjíždí každý pátek v 17:30 a z Kodaně pokračuje ještě dál na sever až do Osla. Další variantou jsou Eurolines, kteří jezdí každý den a jejich ceny jsou srovnatelné. Letecké spojení je možné se Scandinavium Airlines, u kterých se také dají sehnat letenky okolo 2 000 Kč. Vlakové spojení jsem ani nezkoumala, jelikož vlaky přes Německo bývají dost drahé..   

Zhodnotila jsem, že autobusem přes noc je cesta pohodlnější než otravné čekání na letišti a ještě otravnější kontroly.. Počet zavazadel prošel, dvousedačka jen pro mě.. paráda, až na tu totálně otravnou ženskou, která se pořád na něco ptá.. Sluchátka na uši a je klid.. =) Spát se dá jen tak letmo, čůrací pauzy každé tři hodiny a ještě ve čtyři ráno trajekt.. pak už ale než se naději, je šest hodin a vystupuji u hlavního nádraží v centru Kodaně.. hmm.. co tady, tak brzy ráno.. Trošku si připadám jako na starém Hlavním nádraží v Praze, taky takové podivné existence..=) McDonald to ale jistí, jedna ranní káva jistě neuškodí.. =) Informace zavřené, a tak nezbývá než si chvilku jednostranně povídat s automatem na lístky a snažit se z něj vyloudit ten správný.. V zónách 1 a 2 platí levnější lístky, na další zóny už je to o něco dražší.. Naštěstí má zastávka Husum se nakonec ukáže přesně na okraji zóny 2, což mi udělá velikou radost.. 24 DKK a už se hrnu na nástupiště vlaku.. Ty jezdí překvapivě často a hlavně překvapivě na čas..=) do vlaků není problém vzít si kolo, mají na to vyhrazeny speciální vozy, to se mě ale zatím netýká.. Na stanici Husum vytahuji svou mapu Kodaně, to bylo rozhodně moudré rozhodnutí, koupit si ji předem, a neomylě mířím vstříc svému novému domovu. Je to nádherná čtvrť, cihlové rodinné domky, klidné ulice, upravené zahrádky a to jaro..=)

S hledáním ubytování je to v Kodani dost problematické, poptávka značně převyšuje nabídku.. Navíc je většinou pekelně drahé a nebo zase dost z ruky.. Já jsem hledala přes 3 různé internetové portály.. Boligportal.dk, Lejebolig.dk a Findroommate.dk, ten první byl myslím bez poplatků, jelikož jsem odpovídala na inzeráty aniž bych cokoli zaplatila.. a nakonec se ukázal jako ten nejlepší..=) ty další dva jsou ve většině nabídek propojené, takže jsem zaplatila týdenní užívání Findroommate za 27 DKK.. Nabídek je tam poměrně hodně, ale jak říkám, poptávaka je obrovská a velkou nevýhodou je, že se člověk nemůže jít na byt předem podívat a seznámit se s nájemcem.. A nejlepší na tom bylo, že po týdnu koukám a můj profil stále funguje a nějak chybí tlačítko zrušit profil.. Píšu adminovi, aby profil zrušil, že ubytování už mám.. to proběhlo bez problémů, až na to, že si naúčtovali dalších 8 týdnů!!!! Neuvěřitelné, takže rozhodně nedoporučuji!!! Dalši možností hledání ubytování je facebooková skupina ´Copenhagen esn buy sell rent´, ale jelikož facebook nemám, tak netuším, jaká je šance najít ubytování touto cestou. Taky jsem dostala kontakt na bývalého stážistu z kanceláře a měla kontakty na další české stážisty, ale touhle cestou se ubytování najít nepodařilo. Nakonec musím říct, že jsem měla ohromné štěstí, že jsem našla a ještě takhle fain, protože většinou se to před příjezdem nepovede a člověk musí přečkat pár dní v hostelu..

A co se pak týká ubytování, v Dánsku se platí depozit (tak 2-3 nájmy) a nájemné samotné.. Slyšela jsem různé historky, takže rozhodně nedoporučuji posílat depozit předem, ale předat ho výměnou za klíče či smlouvu a raději si klíč i vyzkoušet..

Asi v půl deváté ráno zazvoním u svého nového bytu a přichází mi otevřít Farheen. To by mě zajímalo, co si musí myslet, když mám jeden batoh na zádech, druhý na břiše a v ruce ještě noťas.. =) Ale je skvělá, nabídne mi čaj a chvilku povídame o cestě. Pak mi ukáže byt a můj pokoj. Ten je zatím totálně nezařízený, ale podařilo se mi vyjednat nafukovací matraci a ložní prádlo..=) Nakonec je to ještě ale mnohem lepší, páč místo nafukovací matrace mi připravili normální postel.. wow.. =) Po chvilce regenerace se vydávám na průzkum místního obchodu.. Cestu najdu v pohodě, ach ta mapa..=) Mají tu skvělé košíky, ty které jsou u nás jen do ruky tady mají kolečka a je možné je tahat za sebou, paráda..=) Ceny tu jsou přibližně stejné jako u nás, možná u něčeho i nižší, vtip je v tom, že je to vždycky krát čtyři..=))) Takže vybírám jen nejnutnější potraviny pro začátek a i tak za to vysolím skoro 100 DKK. Placení platební kartou ale není žádný problém..

Vyvalím se na ulici a chystám se na obhlídku nejbližšího okolí, když mě zdraví Farheenin manžel Shahzad, který se také vydal na nákup, ale najdřív si užívá krásného počasí na lavičce před obchodem. Ukáže se, že Fakta, obchod, ve kterém jsem byla, je jeden z těch dražších a on že chodí o kousek dál do jiného obchodu. Oba dva Farheen i Shahzad pocházejí z Pakistánu, kde mají také rodiny.. Jakmile se řekne Pakistán, tak každému se hned vybaví zahalené ženy, násilí, únosy.. Je to zajímavé, jak působí média.. protože takhle pakistánská rodina je super, jsou hrozně milí a hodní, rozhodně Farheen nechodí zahalená v hidžábu.. Žili nejprve sedm let v Německu a teď už druhým rokem v Dánsku.. Ona má vystudovanou farmacii, on je manažer.. A prý Pakistán není tak nebezpečný, jak se říká.. Nebezpečné je to prý jen na severu, jih a východ jsou v pořádku.. Tak kdo ví.. =)

Rozhodně mohu říct, že přistěhovalců je v Kodani spousta, a to jak z Pakistánu, tak Iránu, Iráku, Afganistánu,.. a spousta jich stále nosí hidžáb.. taky je tu ale plno Španělů, u kterých je značná krize s nalezením práce, a tak se stěhují do jiných zemí..  

S Farheen vyrážíme nakoupit slíbené ložní prádlo a už se můžu plně zabydlovat...=)

Odpoledne hodnotím, že by byla škoda nevyužít krásného počasí, a vyrážím na obhlídku okolí. Ideálně vypadá park Kagsmosen, který je jen kousek od nového bydliště. Je to nádhera, jen všichni návštěvníci parku buď běhají a nebo jezdí na kole..=) Nu, přejdu koleje a podél potoka se pomalu vydávám k několika jezerům, nádhera, jakto, že něco takového u nás nemáme? Obrovská jezera, spousty ptáků, spousty aktivních Dánů =) a člověk si vůbec nepřipadá jako ve městě.. Obejdu dvě ze tří jezer, i tak mám pocit, že už jsem to značně přepálila, ještě v nových botech... grr.. a pomalu se vracím zpět.. ou, ty jejich rodinný domky jsou prostě úžasný..=)   

Večer dostanu ještě lampičku a heslo na internet a hurá, můžu skypovat..=))

 

30.3. neděle - akce nové kolo

Kdo nemá v Kodani kolo, jako by nebyl.. Není snadnější a lepší dopravní prostředek pro pohyb v tomhle městě.. A tak startuji počítač a chystám se na průzkum na místním nejznámějším serveru dba.dk, kde se dá sehnat snad úplně všechno.. Nejdřív odpovídám jen na inzeráty s koly do 1 000 DKK, ale ty brzy dojdou a já mám v úmyslu dnes prostě mít nové kolo.. Takže druhá vlna jsou kola do 2 000 DKK, výš už bych ale opravdu nešla.. Nakonec se mi ozve chlapík s nabídkou za 1 600 DKK, pěkné červené dámské kolo, ale je potřeba si pro něj přijet do 16:00 a to je dost na hraně, no uvidíme.. V tu chvíli ale odpoví další hoch s dámským kolem za 1 600 DKK a bez časového omezení.. navíc kolo vypadá o něco lépe.. No než se vykopu, tak stejně červené kolo ve čtyři nestíhám, a tak je rozhodnuto.. =) Nejprve musím vyrazit na central station, abych vyměnila eura za DKK.. Nejdřív na zastávce Husum chvilku bojuji s automatem na lístky, než z něj alespoň jeden vymámím, ale pak už můžu frčet na hlavní nádraží. To je šok, jak vypadá úplně jinak za normálního denního provozu.. =) Výměna proběhne bez problémů, ještě si pro jistotu chci koupit klipkard, neboli jízdenku na 10 jízd v zónách 1 a 2. Po dalším, tentokráte neúspěšném, boji s automatem, prďola mi nechce sežrat papírové bankovky, se vydávám raději k okýnku a kupuji klipkard tam. Ou, nějak se to celé protáhlo a nestíhám sraz s Marcem, zdá se ale jako sympaťák a není problém to posunout.. =) Mířím k informacím, abych zjistila, jak se nejrychleji dostat na místo setkání, pani tím na chvilku zamotám hlavu, ale nakonec mě nasměruje na správný bus.. Nasedám prostředními dveřmi, což se asi nemá, páč všichni chodí předními a ukazují řidiči jízdenku nebo si jí tam štípají či kupují.. nevadí..=) Rozhodně doufám, že jsem alespoň nasedla na správný směr, páč vůbec nerozumím názvům zastávek, pekelnej jazyk.. =) No rozhodně Marc se tím evidentně výborně baví a mám slíbeno, že mě kdyžtak najde, kdybych dojela někam jinam..=))) Podaří se mi ale nasoukat do přední části autobusu k mapě trasy a dokonce k obrazovce s nápisem příští zastávky.. juch, zdá se, že jedu správným směrem... =) No nicméně i přes mé mapy nakonec vystoupím asi o tři zastávky dřív, sakryš... naštěstí ale tady mají zastávkysnad každých 100 m, takže to není žádná tragédie... nasadím tempíčko a měla bych to do akademické čtvrthodinky stihnout..=))) kolo naprosto super, jsem z něj nadšena, košík vpředu, nosič vzadu, světlo vpředu i vzadu (bez toho se nesmí po setmění na ulici), přední brzda, zadní šlápnutím dozadu, 3 převody a hlavně jeden z nejlepších zámků, co se dá sehnat.. Navíc dostávám i nějaké papíry, které by mi měly zajistit vrácení peněz v případě krádeže, no snad je nebudu potřebovat.. Marc mi seřídí výšku sedla a dá základní instruktáž o ježdění v Kodani. Za jízdu v protisměru je prý pokuta 1 000 DKK, wow..=) Navíc mám přislíbeno, že pokud se cokoli porouchá, mám zavolat a Marc to optaví, co víc si může člověk přát? =)

Má první cesta na kole, juch.. už asi chápu, proč jsou Dánové tak spokojený národ.. Místo ranního mačkání v přecpané tramvaji, autobusu nebo metru v klidu jedou na kole, žádný stres a nadávání a navíc tím ještě sportují..=) Cyklista tu má opravdu velká privilegia, vlastní široký pruh je základ, občas se objeví i vlastní světla, auta spořádaně čekají až cyklisté projedou.. Chodci musejí dávat přednost jak autům, tak cyklistům.. Jedinou výjimkou jsou autobusové zastávky, kde mají výjimečně přednost chodci.. Jednoznačně jsem pro cyklistickou dopravu v Praze a říkat, že to tam nejde, je hloupost..

Chvilku se nemůžu dostat domů, zdá se, že tam nikdo není a já ještě nemám klíč.. Ukáže se, že moji Pakistánci byli na procházce, ale nechali mi odemčeno, což mě vůbec nenapadlo vyzkoušet.. =) A tak raději už vyměňujeme klíč za depozit.. =) Stejně jako Marc mě varují, že občas se stává, že se kradou kola do dodávek, ale většinou jen o víkendech a nebo v noci v centru u barů a hospod... No doufám, že mého Mustanga (tak se mé nové kolo jmenuje) nikdo neukradne...

 

© 2009 - 2016 Světy bez hranic

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode