7.4. pondělí - dostáváme dary

V práci jsme douklidili pozůstatky páteční party, rozebrali náš pracně postavený bar a vrátili stoly a počítače na svá místa.. Je čas zase začít pracovat.. Nejlepší ale bylo, že jako dary dostala kancelář spoooustu alkoholu a to by Andreas asi opravdu sám nevypil.. A tak ho nenapadlo nic lepšího, než ho darovat nám.. Vytvořili se tedy různé balíčky a každý si jeden vybral.. Zvolila jsem Bourbon (ten jsem ještě nikdy nepila =)) a k tomu 4 piva + nějaké citrony a limetky... =) Paráda.. =)

11.4. pátek - první návštěva hospody

Záčíná se z toho stávat běžná rutina.. ráno vstát, sprcha, snídaně, cesta na kole do práce.. Práce na návrhu, společný oběd, práce na návrhu.. Na kole domů, zastavit na nákup nebo omrknou nějakou pěknou architekturu... =) Za chvilku si tu budu připadat jako doma.. =)

Tenhle týden jsem vyrazila omrknout KPMG Headquarters od 3XN, vážně mám tyhle architekty moc ráda, ale tahle stavba mě nijak zvlášť nenadchla.. Cestou jsem ale míjela kostel Solbjerg a okolo něj byly poměrně zajímavé stavby..

V pátek odpoledne je potvrzeno, že naše kancelář vyhrála jednu architektonickou soutěž, takže po práci se vyndají piva z ledničky, otevře se víno a trošku se to oslaví.. =) Tohle mě asi nikdy nepřestane fascinovat.. =) Navíc Antoniovi přijeli kamarádi z Itálie a chtějí vyzkoušet, jestli porazí Julii ve stolním fotbálku.. Je totiž druhá nejlepší v Dánsku.. a to si člověk nemůže nechat ujít... no zkusili to.. =)) Takže v osm hodin jsem už doma a mám v sobě tři piva a já myslela, že bych si tu mohla dát od alkoholu odvykací kúru.. =))

12.4. sobota - první návštěva centra města

Počasí se konečně umoudřilo, a tak neváhám a mířím na kole směr centrum.. Zaparkuji kolo v postranní uličce u Rosenborg Have a vyrážím objevovat krásu Rosengborských zahrad. Královskou zahradu založil v roce 1606 Kristiál IV.  a je nejstarším parkem v Kodani. Zachovala si z větší části svou původní dispozici a jsou to opravdu jedny z nejkrásnějších zahrad, jaké jsem viděla. Ještě se sem musím vrátit, až pokvetou růže...

Královský palác prozatím jen vyfotím a schovám si jeho návštěvu na horší počasí, ta příležitost určitě přijde.. =) Přímo naproti němu se nachází botanická zahrada do níž je vstup zdarma. Botanická zahrada byla založena roku 1872 na místech původního opevnění.. To bylo přeměněno na skalky a vodní příkop.. Neskutečně romantické místo, ještě když začínají kvést moje oblíbené rododendrony. =) Nachází se tu také značné množství skleníků, ty si ale nechávám až na nějakou příští návštěvu..

Nejdřív jsem si myslela, že vyjdu pěkně na druhé straně botanické zahrady a ocitnu se přímo u pevnosti, což se mi ale bohužel nepodaří, páč zahrada má jen jeden vstup. Takže si to pěkně celé obejdu zvenku a už začínám mít poměrně hlad.. no, nějaký ten stánek s občerstvením by se šiknul...

Konečně se tedy ocitám u Kastellet neboli citadely. Původní pevnost byla postavena v těchto místech roku 1626, avšak útok Švédů objevil mnoho jejích slabin, a tak ji Frederik III. nechal přestavět na citadelu na pěticípém půdorysu obklopenou vysokým valem a hlubokým příkopem. V současné době slouží areál dánské armádě, ale stejně jako hradby, je přístupný veřejnosti.

Projdu se nejprve po valu, odkud je náderný výhled na moře i na budovy patřící armádě. Ti všudypřítomní běžci mě fascinují.. No nic, na druhé straně přejdu silnici a chystám se k největšímu symbolu Kodaně - Malé mořské víle. Asi ani není potřeba o téhle slavné soše nic psát, ale tak jen pro úplnost.. Sochu si objednal Carl Jacobsen a byla inspirována baletní verzí pohádky od H. Ch. Andersena. Autorem sochy je Edvard Eriksen a jako předlohu pro obličej víly použil primabalerínu, která ji ztvárnila, tělo je pak inspirováno jeho vlastní ženou. Bronzový odlitek byl umístěn roku 1913 a od té doby se stal terčem mnoha vandalů. Po posledním z nich byla socha posunuta o něco víc do moře.

Samotná pohádka o malé mořské víle od H. Ch. Andersena vypráví o mořské víle, která žije v moři se svými pěti sestrami. Zachrání prince z potápějící se lodi a zamiluje se do něj, aby mohla být s ním, daruje čarodějnici svůj krásný hlas výměnou za nohy. Čarodejnice ale vílu varuje, že pokud se princ ožení s jinou, víla zemře. Princ nejprve zbožňuje svou němou společnici, ale nakonec dá přednost princezně z jiného království. Před svatbou nabídnou víle její sestry nůž, kterým může prince usmrtit a tím se zachránit. Víla to však odmítá, a tak za úsvitu umírá...

Ty davy turistů, které sochu malé mořské víly obklopují mě naprosto děsí, takže udělám jen jednu rychlou fotku a raději se zase vracím k citadele. Je ale pravda, že jsem zde alespoň objevila první stánek s občerstvením, nicméně prodávají jen zmrzlinu, vafle a normální pátek v rohlíku.. To mě nijak nenadchne a když vidím tu frontu, tak si raději dám vlastní čokoládu.. =)

Projdu citadelu tentokráte jejím středem, okolo památníku válek (?) a budov kasáren až k slavné fontáně Gefion. Ta pochází z roku 1908 a jejím autorem je Anders Bungaard. Její ústřední postavou je socha bohyně Gefion, mytické skandinávké postavy. Podle pověsti slíbil švédský král bohyni tolik půdy, kolik stihne za noc zorat. Ta proměnila své čtyři syny na voly a zapřáhla je do pluhu, za noc se jí tak podařilo zorat značnou část Švédska. Tu poté vzala a hodila do moře, tím vznikl ostrov Sjæland. Ze vzniklé díry se stalo jezero Vänern, které svým tvarem velmi připomíná zmíněný ostrov.

Okolo kostela Sankt Albans se pomalu procházím po nábřeží až před Amalienborg Slot, kde konečně objevím stánek s místním slavným hot-dogem, okamžitě se k němu ženu, už mi opravdu silně kručí v žaludku. To je děs, že nikde nemají žádné stánky nebo potraviny.. Objednám si "danish style", vytáhnu 30 DKK a konečně můžu poprvé ochutnat místní specialitu.. Krom párku a rohlíku dostanete několik druhů hořčice a bůhví jakých omáček =), osmaženou cibulku a naložené okurky a je to pekelně dobrý.. =))

Komplexem Amalienborgu jen projdu a mířím rovnou ke kostelu Marmorkirken, který upoutá především svou kopulí. Barokní kostel nazvaný "Mramorový" se začal stavět roku 1749 na popud Frederika V., architektem byl Nicolai Eigtved. Mramor použitý na jeho stavbu pochází z Norska, avšak pro nedostatek peněz byly práce na sto let pozastaveny, poté byl dokončen již z dánského mramoru. Jeho kopule se ředí mezi největší v Evropě.

Hned za rohem se nachází nádherný ruský pravoslavný Alexander Newsky Kirke dokončený roku 1883, bohužel ale není přístupný..

Ještě se chvilku proplétám uličkami a užívám si pěkné počasí a příjemnou atmosféru, ale pak už je pomalu čas vyrazit na kole zpět domů, přece jen to bylo dnes výživné.. =)

Navíc večer vyrážím s Ricardem, bývalým stážistou z našeho aletiéru, který je z Venezuely, objevovat místní noční život.. =) Scházíme se až v deset večer u stanice Norreport, raději nechávám pro tentokrát kolo doma a jedu vlakem.. Začínáme hospodou "Studentský klub", která se nachází na hlavní nákupní třídě a jedná se o poměrně příjemný podnik s levným pivem a dobrou hudbou.. Druhou volbou je nedaleký "Living Room", který je útulný opravdu jak obývák.. =) No paráda, hospody jsou tu zatím super.. =) Cestou domů v metru při čekání na vlak někdo začne hrát a další ledé se přidávají a tančí.. Nakonec všichni zatleskají, ta uvolněná atmosféra se mi líbí.. =) 

13.4. neděle - návštěva akvária

S Betty, stážistkou ze Skotska, jsme na dnešek domluvené na prohlídku nedávno otevřeného akvária nazvaného Modrá planeta. Náš ateliér v jeho blízkosti navrhuje další menší stavby, a tak jsme si řekly, že bychom měly vědět, o co se jedná.. Jelikož se akvárium nachází prakticky v těsné blízkosti letiště, nedaleko Oresundského mostu, cesta z domu mi zabere na kole hodinu. Naštěstí ani moc nebloudím, zato se zase úžasně projeví místní proměnlivost počasí.. Zrovna když si říkám, že už jsem skoro na místě, spustí se neskutečná průtřž mračen a než dorazím na místo, což trvá 10 minut, tak jsem jednak totálně durch a hlavně už zase vykukuje Punťa.. Opravdu autentický zážitek jít na návštěvu akvária totálně promočená.. =)

Budovu ve tvaru vodního víru s fasádou z leštěného hliníku, na kterém se odráží slunce jako od vodní hladiny, navrhl ateliér 3XN. Jedná se o největší akvárium v Evropě, vstup pro dospělé činí 160 DKK a celá expozice je rozdělena do čtyř částí (The cold water, The cave, Amazonia, The ocean), do kterých se vchází z prostorné vstupní haly.. Najdeme zde přes 450 druhů ryb.. Začínám chápat Jirkův zápal pro potápění, některé ty ryby jsou skoro neskutečné.. Nádherná je obří nádrž, v níž jsou mimo jiné i žraloci a rejnoci, před kterou je vytvořeno stupňovité sezení a sledování podvodního života je lepší než televize.. =) Navíc tahle nádrž překlenuje chodbu, takže ryby plavou nejen po vaší pravé a levé straně, ale i nad vámi.. =)

Dalším super zážitkem je Amazonie, kde vejdete do deštného pralesa, okolo vás poletují obří modří motýli a vy pozorujete prazvláštní ryby v nádržích a snažíte se najít obří anakondu.. =)

A posledním parádním zážitkem je akvárium s tuleni, které můžete sledovat jak z vnitřku budovy, tak i z venkovní terasy..

Nastal ale čas oběda, a tak se přesouváme do ramene víru, v němž se nachází restaurace.. Já ale venku vidím něco mnohem lepčího.. ano, stánek s hot-dogy.. =) Tentokráte plná verze stojí 50 DKK, ale je asi tak 3x větší než ten, který jsem měla včera a opět naprosto nekutečně výborný.. Posadíme se s ním na terasu, nastavíme tváře sluníčku a pozorujeme právě probíhající krmení tuleňů... Dokonalý.. =)

Ještě omrkneme bazének, kde je možné se vodních tvorů dotknout, ale ten je v okupaci dětí.. Naposledy se tedy pokocháme obřím akváriem se žraloky a opouštíme akvárium, doporučuji.. =) Uděláme pár fotek samotné budovy zvenčí a pomalu míříme zpět domů..

Mně se zase cestou povede skvělá věc, opravdu miluji svůj orientační smysl.. Nechápu, jak je to možné, ale někde špatně zatočím, a tak místo abych se vynořila u svého domu, tak jsem se vynořím v centru města.. No paráda, takže cesta domů mi trvá místo jedné hodiny dvě... =))))