Rožmberk a Český Krumlov
Na víkend vyrážíme na festival Hrady do městečka Rožmberk nad Vltavou na jihu Čech. Kromě juchání na hudbu českých a slovenských kapel a pojídání více či méně nezdravých jídel máme v plánu v sobotu prohlídku Rožmberka a v neděli nedalekého, turisty milovaného Českého Krumlova…
V 16:45 vyjíždí z autobusového nádraží Na Knížecí přímý autobus a stačí jeden pohled, aby bylo jasné, že se naplnila naše nejhorší očekávání. Téměř čtyřhodinovou cestu budeme absolvovat v autobusovém vraku, kde si o něčem takovém jako je záchod můžeme nechat jen zdát… Sedám si na své místenkou zarezervované sedadlo (s kovovými madly?!), abych zjistila, že je mokré!? Problém zdánlivě vyřešíme Lucky alumatkou, ono totiž střešní okénko netěsní a po nedávném dešti na něm zůstalo ještě značné množství vody, která v průběhu jízdy postupně kropí všechny cestující v dosahu… Panu řidiči i jeho kolegovi je to ale naprosto jedno… Tomu říkám jednání, ach jo…
Nicméně naštěstí se dodrkotáme úspěšně až do Rožmberka a okamžitě se hrneme k prvnímu stánku s pivem, tohle je jednoznačně potřeba zapít… =)
Festival Hrady se malinko liší od ostatních hudebních festivalů, místa konání se nacházejí v blízkosti českých a moravských hradů. Festival se snaží podporovat cestovní ruch, o čemž svědčí i volné vstupné pro návštěvníky festivalu na jednotlivé hrady. Celkově mi přijde, že festival je dobře zajištěn, má slušné zázemí pro návštěvníky a i větší škálu ve výběru občerstvení. Prostředí je příjemné a lidé v pohodě.
V sobotu ráno scházíme na snídani do města, v penzionu Orel nabízejí snídaňové menu (míchaná vajíčka/omeleta/palačinky, káva, nápoj a koláč) za 100 Kč. Projdeme přes náměstí, okolo kostela sv. Mikuláše, přes most a stoupáme nahoru k hradu, který bychom rády navštívily, když už jsme tady. Dokonce je to tak, že se vstupenkou na festival je hlavní prohlídkový okruh zdarma. Jen jsme to nějak nevychytaly s časem, ve dvanáct chceme být nahoře na festivalu, a tak se sem budeme muset vrátit až po třetí hodině.
Hrad byl založen ve 2. čtvrtině 13. století Vokem z Prčice, později zvaného z Rožmberka. Jádrem raně gotického Horního hradu byla vysoká štíhlá věž postavená na nejvyšším místě ostrohu, při ní stával palác obehnaný hradební zdí a příkopem. Roku 1522 Horní hrad vyhořel a zůstala zachována jen věž Jakobínka (snad během dvou, tří let bude sloužit jako samostatná vyhlídková věž). Ve 30. letech 14. století byl Jindřichem z Rožmberka postaven Dolní hrad. Po roce 1600 připadlo panství synovci Petra Voka Janu Zrinskému. Postupně se z původního gotického hradu stalo pohodlné renesanční sídlo. Po smrti Jana Zrinského připadlo panství Švamberkům a po bělohorské konfiskaci se ocitlo v rukou rodu Buquoyů, kteří jej vlastnili až do roku 1945.
Hlavní prohlídkový okruh nám představí nejen poslední Rožmberky – Viléma a Petra Voka, ale především rod Buyuoy. Díky cenným sbírkám tohoto rodu zde vzniklo muzeum již v polovině 19. století. Typické prostory romantické gotiky, do níž byl hrad přestavěn, si můžeme prohlédnout ve vstupní hale, které dominuje bohatě zdobené dřevěné schodiště, nebo v Křižácké galerii, v níž jsou umístěny portréty vůdců křižáckých výprav.
Prohlídka trvá přibližně tři čtvrtě hodiny a díky skvělé průvodkyni je příjemné a zábavné seznámení s historií hradu.
Je úžasné sledovat, jak se areál postupně během víkendu zaplňuje, spoustu návštěvníků sem určitě míří pouze na hlavní hvězdu festivalu - skupinu Kabát. Mám ráda tu atmosféru, kdy sem všichni přijeli si odpočinout a bavit se...
V neděli posnídáme nebo spíš poobědváme v hotelu Růže a autobusem se přesouváme do Českého Krumlova, hned po Praze snad nejnavštěvovanějšího města u nás.
Město se rozprostírá okolo meandrující řeky Vltavy, která mu také dala jméno - Chrumbenowe (Krummau), což v překladu znamená křivý luh nebo křivá louka. Ve 12. století připadlo území rodu Vítkovců, jehož zakladatel Vítek z Prčic založil všechna významná sídliště a hrady v oblasti. Po Dělení růží získal krumlovské území nejstarší syn Vítek II., který pravděpodobně někdy v letech 1230 – 1239 založil na levém břehu Vltavy tzv. Hrádek. Roku 1302, po vymření Vítkovců, získali panství jejich příbuzní Rožmberkové, za jejichž spravování došlo k největšímu rozkvětu města. Došlo k přestavbě hradu a výstavbě mnoha nových kamenných domů. Objevily se masné krámy i pravidelné jarmarky. Městu byla udělena mnohá městská práva. Za Petra I. Rožmberka byl vystavěn kostel sv. Jošta i kostel sv. Víta. Ve druhé polovině 16. století, za Viléma z Rožmberka, proběhla významná renesanční přestavba hradu. Po smrti bezdětného Viléma zdědil panství Petr Vok z Rožmberka, který ho byl ale nucen kvůli Vilémovým obrovským dluhům prodat. Tím se dostává panství do rukou císaře Rudolfa II. Během Třicetileté války bylo panství hned třikrát vypleněno. Roku 1622 daroval Ferdinand II. panství jako poděkování za podporu Janu Oldřichu z Eggenbergu. Jan Kristián I. z Eggenbergu zahajuje barokní přestavbu a do města opět mířilo množství významných umělců. Po vymření české větve rodu Eggenbergů přešlo krumlovské panství do rukou rodu Schwanzerbergů, kteří z něj již po třetí v historii učinili sídelní město. Za jejich vlády došlo opět k přestavbě zámku, bylo vystavěno barokní divadlo, Plášťový most a Maškarní sál získaly současnou podobu. V polovině 19. století se rod Scharzenbergů přesunul na zámek Hluboká a Český Krumlov tím ztratil statut hlavního rodového sídla. Ani v průběhu 20. století nebyl zámek trvale obýván. V roce 1947 byl veškerý schwarzenberský majetek krumlovsko-hlubocké větve vyvlastněn zákonem Lex Schwarzenberg. V roce 1948 došlo v rámci znárodnění podniků k rozvoji především textilního, dřevozpracujícího a potravinářského průmyslu. Bylo vystavěno několik funkcionalistických sídlišť, nová nemocnice, úřad a silniční obchvat města. V roce 1963 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou rezervací. V roce 1992 bylo historické centrum města a zámek zařazeny na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.
Z autobusového nádraží zamíříme přímo do historického centra města, kde se proplétáme úzkými uličkami s malebnými gotickými a renesančními domy. Trošku jsem se bála, že tu na mě bude těch turistů příliš mnoho, ale dá se to zvládnout.
Přes Lazebnický most přejdeme na Latrán a po Zámeckých schodech stoupáme nahoru k zámku. Na prohlídku se nechystáme, tu si necháme až na někdy příště, jedna prohlídka za víkend stačí. Nadšeně se hrneme k výběhu medvědů, kteří se ale schovávají před úmorným horkem kdo ví kde. Projdeme postupně skrze krásně zdobená nádvoří Dolního a Horního hradu.
Vystoupáme po neskutečně šikmé rampě, abychom se mohly občerstvit na výhledovém místě.
Tady už na mě začíná být turistů opravdu příliš, obejdeme budovu barokního divadla a vstupujeme do zámecké zahrady. Chci si prohlédnout otáčivé hlediště, ale bohužel se k němu vůbec nedá dostat. Zamíříme tedy Důlní ulicí dolů na Plešivecké náměstí a k řece, kde se usadíme na zahrádku přímo nad Vltavou v cukrárně v Rybářské ulici. Neříkám, že ten zmrzlinový pohár byl úplně špatný, ale za tu cenu bych očekávala něco o poznání lepšího, o službách ani nemluvě. Prostě tu těží z toho, že je Krumlov přeplněný turisty…
Neustále se pokouším objevit onen skvělý jez s velkou protivlnou, nakonec na něj musíme ještě jednou přes kopec, přes Plešivecké náměstí, ale rozhodně to stojí za to. Jez č. 7 mnohým způsobuje nemalé obtíže. K vidění jsou tu převrácené kanoe, převrácené dvoumístné rafty (převážně východní turisté) a dokonce i vypadnuvší z větších raftů… =) Na závěr odměníme odvážlivce na kanoi zaslouženými ovacemi a míříme s menšími nechtěnými odbočkami zpět na autobusové nádraží.
Bohužel nádraží je dalším zklamáním z tohoto nádherného města. Toalety zavřené, občerstvení žádné (ještě že je hned vedle benzínová pumpa), vzhled budovy a hlavně přilehlého okolí je skoro až k pláči. Na to, že je to první a poslední místo, které při návštěvě Českého Krumlova vidíme, tak by si zasloužilo větší pozornost…
Ani cesta zpátky neprobíhá bez problémů. Sice je autobus Regio Jet značně pohodlnější než veterán na cestě do Rožmberka, ovšem když na tříhodinové cestě nabereme zpoždění hodinu a půl, tak stejně už nevíme, jak si sednout...
Co tedy říci závěrem... Rožmberk je příjemné malé město s monumentálním hradem tyčícím se nad městem, který určitě stojí za návštěvu. Český Krumlov je po právu proslulý jako jedno z nejkrásnějších českých měst. Křivolaké úzké uličky a rozsáhlý hradní komplex tyčící se nad meandrující Vltavou uchvátí každého. Bohužel právě proto je město cílem velkého množství turistů, kterým se přizpůsobují nebo lépe řečeno na kterých hřeší místní podniky. Co určitě doporučuji je Krumlov z hladiny řeky, i když i tam už je to často jako na dálnici.