cestopisy z putování po Čechách a po Evropě

Berlín  9.-13.4.2009

Můj bratranec Erik mě při každé návštěvě Prahy zve k němu do Berlína. Tentokrát jsem si řekla, že už je načase se tam podívat. Velikonoce v Čechách jsou už ohraná pohádka, tak proč neudělat změnu a nevyrazit někam do ciziny?

 

 

S Evou, kamarádkou z Plzně, jsme si zakoupily zpáteční jízdenku u Student Agency za 950 Kč a už se těšily na cestu. Z Florence se odjíždělo těsně před půlnocí a v Berlíně jsme měly být před pátou hodinou. Bohužel se nám nepovedlo zakoupit jízdenky vedle sebe, ale pán byl sekáč a v pohodě nás pustil.

Od autobusového nádraží se nám celkem v pohodě povedlo najít metro a hurá směr Alexanderplatz, kde má bratránek byt. Na recepci jsme si vyžádaly klíče od jeho bytu a vyrazily nahoru. Zde opět trošku selhala komunikace, s přítelkyní měli jet také někam na dovolenou, ale až ten den v sedm... Ehmmm... To bylo nepříjemné probuzení, chudáci..=) Nám se ale spát nechtělo, tak jsme posnídaly a rozhodly se, že hned vyrazíme na ranní obhlídku Berlína. Erik nám nechal krom jeho bytu i jízdenku, která o víkendech a svátcích platí pro dvě osoby, SUPER!=)

Jelikož bydlíme v centru, není k hlavním památkám Berlína vůbec daleko. Televizní vysílač se nám tyčí kousek za domem. Vstup na výhled je však 10 Euro a tolik se nám zatím dávat nechce. Navíc je takhle brzy ráno stejně zavřeno. I když už se začínají probouzet první aktivní Berlíňané, běhají v parcích, rozcvičují se a venčí své mazlíčky.

Vydáváme se okolo Rudé radnice, přes památník Marxe a Engelse až k Berliner Dom.

Fascinující barokní stavba podle návrhu Juliuse Raschdorffa. Budova je 114 m dlouhá a 73 m široká. Během 2.sv. války byl Berliner Dom poškozen, rekonstrukce začala v roce 1975 a byla dokončena v roce 1993, kdy byl znovu otevřen. Uvnitř jsme bohužel nebyly, ale i z venku tato budova přitahovala nějakým zvláštním způsobem.

Od Berliner Dom už není daleko k Ostrovu muzeí, oblasti, v níž najdeme pět muzeí - Altes Museum, Pergamon Museum, Alte Nationalgalerie, Neues Museum a Bode Museum. Při naší návštěvě byla většina těchto „antických“ budov v rekonstrukci. Tady jsme také narazily na návaznost původního předválečného domu s moderní stavbou. Ten kontrastní přechod bil do očí a dlouho jsme přemýšlely o tom, zda se nám to líbí, čí ne. Ale po pěti dnech strávených v Berlíně, který je plný těchto kontrastů, jsme věděly, že ano. =)

Odtud dále okolo Belínské opery po hlavní třídě Unter del Linden až k známé Brandenburger Tor – Braniborské bráně. K asi nejznámější berlínské památce. 26 metrů vysoké, 65,5 m široké a 11 metrů dlouhé stavbě z pískovce. Je tvořena 16 dórskými sloupy a zakončena sochou okřídlené bohyně vítězství vjíždějící do města na voze taženém čtyřmi koňmi. Brána byla postavena v roce 1734 ve stylu raného klasicismu.

Po průchodu Braniborskou bránou se ocitáme v moderní části Berlína. Cestou k Sony a Daimler Center procházíme okolo, spíše skrz, židovského památníku. Jedná se o šedivé kvádry různé výšky, vystavěné v pravidelných řadách na 13 000 m2. Dostavěn byl v roce 2005. Při bloudění v uličkách mezi kvádry na člověka doléhá pocit, že není úniku...

Už v těchto místech najdeme plno zajímavých moderních domů. Čím více se přibližujeme k moderní čtvrti, tím jich přibývá. Alespoň se mám jako studentka architektury čím kochat.. =) A jsme tu Postdamer Platz, místo na němž vzniklo pod vedením Renza Piana moderní centrum. No pěkný, ale je to takový všelijaký. Jediné co se mi tu opravdu líbí je stavba od Lorda Richarda Rogerse, zastřešení malého náměstíčka s fontánou a kavárnami.

Jeřáby všude kolem naznačují, že stavba ještě zdaleka neskončila, právě naopak, máme se v budoucnu ještě na co těšit. Za Sony Center se nachází Berlínská Filharmonie podivného tvaru obložená dřevem. Nedaleko ní je i pěkná stavba Nové galerie, která je zajímavá tím, že nemá uvnitř sloupy, takže je možné díky jejím proskleným stěnám vidět z jedné strany na druhou.        

Začíná na mě dopadat únava, a tak se stavujeme na „ká“. Dost se na ní těším, sice chtějí skoro tři Eura, ale což. Nu, měla jsem odolat, picolo za tuhle cenu je opravdu smrťák!

Následujícím bodem cesty je další velmi známá stavba Barlína – Raichstag. Nový berlínský parlament, jehož nyní zdobí kopule od Sira Normana Fostera. Vstup do parlamentu a na prohlídku kopule je zdarma.

Tedy skoro, stojí to jen čas ve frontě pod pečícím sluncem – cca hodinku. Před prohlídkou kopule se vydáváme nejprve na obhlídku okolí, přece jen polední slunce není to pravé ořechové. Moc se nám líbí dánské velvyslanectví ve tvaru lodě i černá zvonice s odrazivou fasádou.

Okolo sportovní haly se vracíme zpět. Po levé straně vidíme barevnou budovu policie a nyní i zblízka dánské velvyslanectví. Vydáváme se přes most okolo místní „pláže“ k modernímu vlakovému nádraží - Berlin Hauptbahnhof. Hlavní berlínské nádraží určitě stojí za prohlídku, moderní hala je dokonalým kontrastem k nádraží ve východním Berlíně.

Teď už se tedy vracíme k berlínskému parlamentu a řadíme se do fronty. Asi za hodinku se dostáváme dovnitř, procházíme kontrolou a vyjíždíme výtahem vzhůru. Je odtud nádherný výhled na celý Berlín. Ve skleněné kopuli se vydáváme po točité rampě až do jejího vrcholu. Zde je v kruhu lavička, z níž je možné dívat se na nebe, jelikož kopule není uzavřená. Po druhé rampě scházíme dolů. Ještě se chvilku bavíme našimi odrazy v centrálním sloupu kopule a poté už sjíždíme výtahem zase dolů. 

 To by pro jeden den stačilo. Podařilo se nám projít skoro celý Berlín za jeden den! =) Ne, další zajímavé stavby na nás čekají i zítra. =)

 

Druhý den jsme měly v plánu stavbu, na kterou jsem se těšila ze všech nejvíc – Židovské muzeum od Daniela Libeskinda. Působivá stavba, která nakonec po 10 letech dohadů opravdu vyrostla. Fascinující je celá myšlenka o jejím vzhledu. Propojením bývalých adres mrtvých Židů, vznikl nakonec tento podivný tvar.

Celým objektem probíhá osa „void“ - prázdnota, tedy linie prostorů obestavěných vysokými betonovými stěnami, kam se dostanete pouze těžkými kovovými dveřmi. Běhá z toho mráz po zádech. Nejvíce působivá je asi zahrada exilu, kde má člověk podobný pocit jako v Židovském památníku.

Stojí na nakloněné rovině, všude kolem vysoké sloupy a žádný východ, dostane se ven, či nikoli? Ještě více působivá je „memory void“, v níž se nacházejí na podlaze kovové obličeji, které vypadají, jako když křičí. A pokud se po nich člověk projde, pak podobný zvuk i vydávají...

Zvláštní je, že si vůbec nejsem jistá, zda by celé muzeum nebylo mnohem působivější prázdné, exponátů je tu možná až zbytečně moc.. Nicméně muzeum na mě udělalo obrovský dojem!!=)

 Daniel Libeskind je autorem i zastřešení staré barokní budovy, kde jsou opět vidět jeho typické znaky - protínající se linie a žádné pravé úhly... 

S Evou jsme si v muzeu každá zvolila jiné tempo prohlídky, ale žádné srazové místo jsme si bohužel nedomluvily. Jsme ale holky šikovný a nakonec jsme se přeci jen našly v zahradě za muzeem.

Židovské muzeum stojí ve východním Berlíně, stačilo jen vylézt z metra a nebylo pochyb, ten rozdíl byl až neuvěřitelně hmatatelný. Všude kolem polorozpadlé domy, odpadky poletující po ulici, kola v dezolátním stavu a .. No, vnoci by mě sem nikdo nedostal! Brr.. 

Třetí den se vydáváme na Charlottenburg, barokní palác z let 1695-99, vystavěný jako letní sídlo Sophie Charlotte, manželky Fridricha III. O několik let později byl rozšířen o dlouhá křídla. Za druhé sv. války byl palác poničen a opraven znovu až v padesátých letech. Posezení u fontány v zahradách je velice příjemné, stejně jako jejich prohlídka. Ale vycházka až k letohrádku je docela dálka, i když se to nezdá.

Kostel Gedächnitskirche na hlavní nákupní třídě je dalším kontrastem Berlína. Kostel, který byl během 2.sv. války poničen, zůstal neopraven v původním stavu. Proudí okolo něj davy, jen už se nedívají na kostel, ale do výloh prestižních obchodů. Připadám si trochu jak z jiného světa, když se pokouším na něj zaostřit foťákem.

Nedaleko zastávky metra Unter den Linden se nachází Lafayette galerie s krásným černobílým schodištěm, ale také s jakýmsi trychtýřem od Jeana Nouvela.

Čtvrtý den máme na programu východní Berlín, místní nádraží vyvolává na rtech jemný úsměv, v porovnání se západním je to nesrovnatelné. Žádná pořádná hala, všude plno odpadků. U Berlínské zdi je konečně mapka, kde přesně se Berlín půlí na východní a západní. Ze zdi je udělána East side gallery.

Jsou zde nasprejovány obrázky více či méně související s tehdejší dobou. Zasloužený odpočinek si vybereme až u Pohádkové kašny, svítí sluníčko, nikam nespěcháme, jemně tu bublá voda.. nádhera.. =)

Celkově je tu poměrně dost parků a příjemně se v nich odpočívá. Eva, jako správný kulturní nadšenec, mě donutí jít se podívat na synagogu, ale bohužel je zavřená.

Erikův byt je naprostý luxus, televize, velké repráky, noťas, příjemně prosluněný byt přímo v centru. Moc nás to tam baví!=) Vyrážíme na večeři, abychom také ochutnaly něco nového. Nakonec jsme se shodly na sushi, já ho ještě nejedla a Evě chutná. Usedáme na zahrádce k jednomu ze dvou venkovních stolků v malé japonské restauraci. Vybíráme si menu a já ještě zázvorovou limonádu. Tu mi pro jistotu ani nepřinesou. =) Nejprve tedy spořádáme polévku, jo, ta je v pohodě a jako druhý chod máme každá šest kousků sushi s třemi různými příchutěmi. Myslím... No, abych pravdu řekla, nijak mě to nenadchlo, syrové hovězí v pohodě, ale syrová ryba mi nějak nejela... Navíc japončíci asi nikam moc nespěchali, páč nás tam v klidu nechali sedět asi půl hodiny, aniž by se na nás přišli podívat. Nu a co my? Utekly jsme bez zaplacení, opět... =) Takže véča zadara, ještě že tak, stejně jsem měla hlad..=)

A jelikož jsme zde poslední noc, chceme Berlín vidět i při večerním osvětlení. Navíc Evík prostě musí jet patrovým autobusem. Ten vychytáme a hurá do noci!=)

Takže se ještě jednou podíváme na Postdamer Platz, Brandenburger Tor a nahoru do kopule na Raichstagu. Tentokrát jsou vidět i křesla poslanců a zadarmo je tu výhled na celý noční Berlín. Tam všude jsme byly... Už jen rychle na autobus, aby nám neujel a noční cesta zpět domů. Bylo to tu moc hezký, určitě se sem ještě vrátíme..

© 2009 - 2016 Světy bez hranic

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode