cestopisy z putování po Čechách a po Evropě

Stezka v korunách stromů neschönau

Druhý výlet naší obce je na přání pořádán na stezku v korunách stromů. Vybírala jsem mezi stezkou v německém Neschönau a stezkou u Lipna. Obě jsou navržené stejným architektem, nicméně ta v Německu je od nás o hodinu cesty blíž. Tudíž jasná volba. =)

Stezka v korunách stromů v německém Neschönau byla otevřena jako první v roce 2009 a jedná se o největší stezku v korunách stromů. Její délka činí 1 300 m a je zakončena 44 m vysokou vyhlídkovou věží. Celá trasa je bezbariérová a doplněná o interaktivní prvky.

Na minulý výlet zajišťovala autobus obec, tentokráte je to na mě. A to by člověk nevěřil, jak velké jsou rozdíly v cenách jednotlivých dopravců. Stojí to trochu práce a hledání, ale nakonec nacházím to pravé…

Nic už tedy nebrání tomu, abychom se v nečekaně hojném počtu sešli v 8:00 na návsi a pohodlně se usadili do autobusu. Čeká nás více než dvouhodinová cesta. Trošku předpokládám, že budou probíhat kontroly na hranicích, ale nic takového se nekoná. Řidič je super a cesta poměrně rychle utíká. Trošku mi udělá čáru přes rozpočet, když oproti mému dokonalému plánu odbočí místo do Zwieselu přímo na Neschönau… No nevadí, plány jsou od toho, aby se měnily. A jak se ukáže, na tomto výletu to platí naprosto… =)

Po desáté hodině vystupujeme na parkovišti u stezky v korunách stromů s tím, že dávám rozchod do 14:30. Někteří se diví, co tu budeme takovou dobu dělat, ale ono ani těch necelých 5 hodin není dost…

Chviličku trvá, než se všichni sejdeme před vstupem na stezku, ale pak už nic nebrání předvedení skvělé scénky při placení. Paní samozřejmě lépe vyhovuje, když zaplatíme naráz a ne každý zvlášť. Ať žije hektické vybírání peněz… =) Dostanu pěkný štos vstupenek a jsme vpuštěni na stezku. Nikdo se neobtěžuje s tím nás přepočítat, ale my jsme poctiví. Ještě si vezmeme letáček k informačním tabulím v češtině a můžeme vyrazit.

Teď už tedy každý vlastním tempem procházíme stezku. Němci jsou namačkaní okolo informačních tabulí, a tak je povětšinou jen míjíme. Kde se vyřádíme nejvíc, jsou samozřejmě zábavné odbočky. Výhledy jsou parádní, celá konstrukce stezky je super a o samotném výhledu z vrcholku vyhlídkové věže ani snad není potřeba moc mluvit. Rozhodně za to ta návštěva stojí. Jen škoda, že tu tak šíleně fouká. Otevřeme jednu Plzeň a kocháme se výhledy. =)

Hned na konci stezky se nachází restaurace a interaktivní informační středisko, které nás nadchne. Docela se v něm vyřádíme, hlavně u foto pasti… =)

Dáme rychlý oběd v podobě vynikajících párků u místního stánku a další Plzeň… =)

Teď už nic nebrání tomu vydat se do místní „ZOO“. Jedná se o několik výběhů zvířat, které žili nebo ještě stále žijí v Bavorském lese. Vstup je zdarma a celý okruh je dlouhý asi 7 km. Je ale možnost si ho zkrátit. Nicméně my chceme vidět jeleny a vydru, kteří jsou až úplně vzadu.

Začíná to dobře, tetřeva objevíme schovaného vysoko na větvi, nicméně u medvědů a losů je k vidění jen prázdný výběh, o bobrech a kunách nemá cenu ani mluvit… Sovy jsou vidět dobře a naštěstí se nám ukáže i jelen v říji a laně. U vyder pobudeme delší chvilku, jsou úžasně hravé. Ale teď už je jasné, že trošku nestíháme. Nasazujeme tedy rychlejší tempo a někteří začínají držkovat… =) U čuníků opět není nic k vidění a na vlky z časových důvodů prdíme. Já vynechávám už i rysy, ale kluci si je nechtějí nechat ujít a mají štěstí. Avšak i přes poměrně vražedné tempo, které budu mít na talíři určitě ještě dlouho, docházíme k autobusu se značným zpožděním. Není nad to, když vedoucí výpravy přijde pozdě a poslední… =)

Přesouváme se do nedalekého Zwieselu, kde mám v plánu návštěvu podnikové prodejny skla. Hmm, plán dobrý, ale to by bylo, aby se to nějak nezkomplikovalo… Nejprve není moc kde s autobusem zaparkovat, tak jen s Medvědem vyběhneme, abychom to obhlídli. A oni, mrchy, mají zrovna dneska inventuru! Hlavně že jsem si ještě na internetu kontrolovala, aby měli otevřeno… Ach jo… Tomu se říká pech… Slavnou křišťálovou pyramidu si tedy prohlédneme jen cestou z autobusu.

Přesuneme se na parkoviště k centru města a vydáváme se na prohlídku. Městečko je to opravdu maličké a k vidění toho mnoho není, někteří to řeší tak, že čekají v nejbližší hospůdce… =)

V muzeu se ale koná výstava skla mladých umělců, na kterou by někteří rádi vyrazili. Zaplatíme každý 2 Eura a vydáváme se do nejvyššího patra muzea. Výstava se nachází ve dvou sálech a některé výtvory jsou vysloveně kuriózní. Největší úspěch jednoznačně sklidí skleněné spodní prádlo, skleněné dámské boty a skleněné hřebíky… =)

Není dál na co čekat, nasedáme zpět do autobusu a vydáváme se na cestu zpět. Ještě si odhlasujeme zastávku na večeři. Volám nejprve do restaurace v Čachrově, ale tam se obávají, že nebudou mít dostatek porcí… Zastavujeme tedy u restaurace v Javorné, vyběhnu, abych zjistila situaci, a jsem ujištěna, že s jídlem nebude problém. Paráda! Číšník se sice občas tváří trochu otráveně, ale jinak super.

V osm večer přijíždíme zpět na náves. I když Stáňa se nechává vyhodit už přímo u hospody a někteří další se dokonce nechávají dovézt až před dům… =) Řidič je prostě kabrňák… =)

 

Odkazy

Stezka v korunách stromů Neschönau

NP Bavorský les

Město Zwiesel

© 2009 - 2016 Světy bez hranic

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode