Procházka po dávné minulosti
NS F. X. France se nachází nedaleko Šťáhlav, kousek od zámku Kozel. Původní okružní trasa z roku 1995 byla v roce 2013 přeznačena na průběžnou, vedoucí od zříceniny hradu Lopata do Kornatic. Tato trasa měří 10,2 km a má 13 zastavení.
Naučná stezka je věnována Františku Xaveru Francovi, který žil v letech 1838 – 1910, byl zahradníkem na zámku Kozel, ale hlavně to byl první významný archeolog a muzejník Západočeského kraje.
Samotná naučná stezka prochází historicky bohatou a pestrou krajinou, skrze přírodní parky Kornatický potok a Kamínky, okolo přírodních rezervací Lopata, Zvoníčkovna, přírodní památky Hádky a samozřejmě okolo množství archeologických zajímavostí jako jsou mohyly, tvrze, bývalé vsi a zřícenina hradu Lopata.
Auto necháváme na placu pod zříceninou hradu Lopata. Značení k hradu je originální, ale jaké jiné s tímto názvem…
Hrad Lopata byl postaven pravděpodobně ve 40. letech 14. století pány z Litic. Roku 1431 se vlády, po smrti svého bratra, ujal Habart z Lopaty, který nejen že pokračoval v boji proti husitům, ale uchýlil se také k loupení a plenění v okolí hradu. Netrvalo tedy moc dlouho a roku 1432 husité přitáhli k hradu a začali ho dobývat za pomoci dělostřelby. Pevný hrad útoku ale odolal, proto se husité rozhodli posádku vyležet. Díky tomu se obléhání protáhlo až do února 1433, kdy strádající obránci sami hrad zapálili a pokusili se o útěk (většina jich byla zajata, Habartovi se však podařilo utéct). Husité poté hrad zbořili, aby nemohl opět sloužit jako obranné stanoviště. V 80. letech 19. století začal F. X. Franc s archeologickým průzkumem bývalého hradu. Nejvzácnějším nálezem byl gotický portál vysoký 4 m, který byl s doplněnými kusy opět postaven na jeho bývalém místě (v současné době pobořen vandaly).
Na hrad se dostaneme po vysokém dřevěném mostu a můžeme jen hádat, kde se nacházelo nádvoří nebo kde kdysi stávaly věže, zdi a budovy.
Od hradu automaticky pokračujeme po modré značce. Až po chvilce si uvědomíme, že NS vede opačným směrem. Nevadí, vracet se určitě nebudeme. Stejně si z toho potřebujeme vytvořit okružní trasu. Po modré značce tedy dojdeme až na rozcestí Hádek – hájovna, kde nás okouzlí místní občerstvení. Není divu, že si téměř není kam sednout.
Po modré značce dojdeme až na rozcestí Zvoníčkovna – NPR, kde konečně odbočíme na NS. Sice nedojdeme až do Kornatic, ale i tak to bude pěkný okruh, navíc většinu zajímavých věcí bychom měli vidět. Přírodní rezervace Zvoníčkovna nabízí krajinu odlišnou od dalšího okolí. Ponechané popadané stromy, tráva a zajímavé druhy rostlin.
O kousek dál najdeme pahorek, na němž původně stávala tvrz Javor. Z původní dřevěné věže se nedochovalo nic, zůstal zde jen pahorek o průměru 8 m obehnaný původním příkopem a valem.
Dál nás NS dovede k PP Hádky, v níž se nachází mohylové pohřebiště z doby bronzové. Původní mohyly jsou vyhrabané, takže zde není moc co k vidění.
Nějak se cestou zapovídáme a podaří se nám ztratit značku. Sakryš, někde jsme přešli odbočku. Nezbývá než se kousek vrátit. NS uhýbá po pěšince kamsi do lesa, ani se nedivím, že jsme to přehlédli. Dokonce jsme minuli i jednu zastávku (no jo, není ideální chodit trasu v protisměru).
Zastávka se nachází u zaniklé tvrze a vsi Horní a Dolní Neslívy (Nestajov). K vidění jsou zde opět pozůstatky tvrze, podél potoka by měly být patrné stopy po původní vsi a jihovýchodně od tvrziště by se měl nacházet náhon k bývalému rybníku, z něhož do dneška přetrvala hráz.
Po bývalé středověké cestě dojdeme na odbočku k mohylovému pohřebišti Hájky. Když už jsme tady, zajdeme se podívat i na toto pohřebiště, ale dle očekávání jsou i tyto mohyly vyhrabané, takže jen s jistou představivostí dávají tušit, jak původně skutečně vypadaly.
K autu se vracíme příjemně uťapaní, dle mapy jsme ušli asi 10 km. Okruh se mi moc líbil, každou chvíli se před námi otevřela úplně jiná krajina, takže cesta vůbec nebyla monotónní a pěkně utíkala. Rozhodně mi okolní krajina přišla mnohem zajímavější než archeologické nálezy.