Kvilda 29.1.-4.2.2011
Tak je tu konečně po roce znovu dlouho očekávaná Kvilda. Sbalit běžky a dostatek sil a můžeme vyrazit. Letos dostáváme pokoj č.5, což je jedenáctilůžák. Ideální pro dvě osoby. =) Každá postel získává svůj jedinečný účel, postel na spaní, na odkládání, na sušení, na koukání, na hraní a samotka. Přestože přijíždíme již okolo jedné, dnes ještě na běžky nevyrážíme, i tak jich bude plno. Vybalíme a jdeme na oběd, mají tu nejlepší sekanou, jakou znám. Po obědě, po malé trávící pauze, musíme navštívit místní vyhlášenou cukrárnu/pekárnu. Je tu trošku problém sehnat místo k sezení, jsme tu ve špatný čas, usedáme tedy na bar a dáváme si kávu a marokánku. Potom už spěcháme na večeři, je to nějaký jedecí den. Po večeři Plzeň a posezení.
Neděle 30.1.2011
Nasnídat, oblíknout a vyrážíme na prví letošní běžkařský výlet po okolí. Říkáme si s Eliškou, že když je tak nádherné počasí a dostatek sněhu, mohly bychom vyrazit někam, kam jsme se v minulých letech nedostaly. Volíme okruh Kvilda - Bučina – Knížecí Pláně – Borová Lada – Nové Hutě – Kvilda.
Z Bučiny je nádherný výhled, i když dnes jsou vidět vrcholky Alp jen v mlžném oparu. Dáme tedy svačinu a chvilku se sluníme. Na Pláně se vydáváme jako vždy po červené značce a po chvíli už nás vítá věžička hospody na Knížecích Pláních. Jako vždy je tu na obědy plno, chystáme se, že si chvilku počkáme, když nás číšník pošle do třetích dveří vpravo. Páni, další místnost, to jsou novinky. Místní specialitou jsou pralinkové knedlíky, ty by nás ale nezasytiliy, tak si dáváme halušky. Mají je výborné, jako všechno tady. Z Plání je nově prorolbovaná žlutá značka na „Kládovku“. Téhle cestě se chceme letos ze všech sil vyhnout, „Kládovka“ je nekonečný táhlý kopec a je umořující. Proto jsme také dnes zvolily delší variantu. Po rovince na Borovou Ladu a dál na Nové Hutě. Cestou vybíhá nějaké zvíře z lesa, dohadujeme se, co by to mohlo být. Nakonec se ukáže, že je to jen dobrman, ale Eliška má od té doby paniku, že se někde vynoří a skočí na ní. =) Z Hutí jsou dvě možnosti jak pokračovat, mírným kopcem po zelené a nebo prudkým po žluté. V tom už máme od začátku jasno, žádné mírné kopce. Stopa není nijak zvlášť projetá, ale stromečkem se stoupá docela dobře. V polovině výstupu na Přilbu nám po cestě teče i potůček. Jsme tedy nuceny běžky zout a jít část kopce pěšky. Hned za potůčkem je ale opět odhodlaně nazouváme a pokračujeme stromečkem dál. Kopec je to slušný a o něco delší než se původně zdálo, ovšem následný sjezd za to určitě stál. Pokračujeme po žluté a čeká nás dlouhý docela prudký sjezd. Potkáváme lidi jen v opačném směru a koukají na nás, jako bychom se zbláznili, že to jedeme dolů. No my na ně taky koukáme trochu nevěřícně, že to šlapou nahoru. =) Být těžší sníh nebo dokonce ledovka, tak by to bylo opravdu o hubu. Dole hlavně pozor, nejet jako blázni, je tam potok! Naštěstí trefíme můstek a opět krpál vzhůru. Ten ale je! Naštěstí jen kousek a pak už nechybí moc a jsme zpět na Kvilně. Kde jsme to ale vyjely? Tady jsme ještě nikdy nebyly. Chvilku nám trvá, než se zorientujeme. Dokonce i po tolika letech objevujeme novou část Kvildy. Máme to akorát, už je pět hodin, tak vysprchovat, zregenerovat a na večeři. Plzeň je dnes opravdu zasloužená.
Pondělí 31.1.2011
I dnes se chystáme využít krásného počasí a dostatku sněhu. V plánu máme trasu Kvilda – Horská Kvilda – Antýgl – Modrava – Filipova Huť – Kvilda. Trasa z Kvildy na Horskou Kvilku není opravdu jedna z mých oblíbených, už jsem ji asi jela mockrát. Jelikož jedeme i se všema chlapama, tak se hned pro začátek stavujeme v Ranklovi na doplnění energie. Původně jsme myslely, že si ještě zajedeme na Turnerovu chatu na oběd, ale když už jsme u Rankla, tak proč se rovnou nenaobědvat. Z Horské Kvildy na Antýgl jedeme podél Hamerského potoka a je to nádhera. Málem jsme díky tomu kochání spadli do malého potůčku, který vede přes cestu. =) Na Antýglu se rozdělujeme, studenti jdou na Turnerku, chlapi jedou ještě na Tříjezerní slať a my se pomalu vydáváme na Modravu. Teda ty tři hupy přes pláně mě málem zničily. Naštěstí už jsou ale za námi a jediné, co nás dělí od Modravy, je jedna menší prudší sjezdovka. Eliška si na ní párkrát zahraje na sněhuláka, ale jsme úspěšně na Modravě. Chlapi už zase mají nějaké roupy, že půjdou do hospůdky, tady je ale zavřeno. Vystoupáme tedy po silnici ke Klostermannově chatě a ještě kousek nad ní a až tam opět nasazujeme běžky. Na Filipovu Huť není daleko. Tady konečně chlapi nacházejí hospodu a hned k ní míří. Jako správný šílenec si nedám polévku, ale zmrzlinový pohár. Je mi horko, no. =) Chvilku sedíme a už přijíždí i ostatní, kteří jeli přes Tříjezerní slať. Jsou to rychlíci. Z Filipky po nově protažené žluté značce až na Kvildu nad sjezdovku. Hurá, náš nejoblíbenější úsek. Je sranda být rychlejší na běžkách než ti sjezdaři. =) Večer se konečně dohodneme s Robinem a hrajeme naše oblíbené Bang! a následně kostky. Další dvě nové varianty, začínám v tom mít zmatek.
Úterý 1.2.2011
Dnes by ještě mělo být dobré počasí a od zítra by se mělo horšit. Tak na jaký úsek je hezké počasí ještě důležité. Už to máme, na cestu podél Modravského potoka a na výstup na Oblík. Jelikož je to docela kus, přejedeme autem na Modravu a vyrážíme až tam odtud. Podél potoka, okolo nouzového nocoviště po příjemné rovince až na Rybárnu a dál na Javoří pilu. Odtud začíná stoupání na Poledník. Tak daleko se my ale nechystáme. Asi po dvou kilometrech je odbočka na Oblík. Je to jen kilometr a je odtamtud nádherný výhled. Moc lidí tam nejezdí, protože cesta není zrovna nejlepší. Je vyjetá jen lidmi. První půlkilometr je po rovině mezi stromy a ten druhý je výstup stromečkem. Letos to navíc není ani uplužené, tak to bude sranda to sjíždět. Vylezeme na vrcholovou skálu a kocháme se. Je to to nejlepší, co v okolí znám. Dohadujeme se jaké kopce kde vidíme. Poledník je jasný, ale co je to sedlo na druhé straně? No jistě, to je Malý a Velký Roklan. Na opačné straně jsou vidět Kašperské hory a hrad Kašperk. Než se nadějeme, už na Oblík vylézají další lidé, tak přece jenom nejsme jediní blázni. =) Ještě pár fotek a jdeme se pokusit to sjet. Nakonec to nebylo tak hrozné, jak to vypadalo, sníh sice nebyl vyplužený, ale byl poměrně těžký, tak i brzdil. Takže jen s jedním tygrem jsme úspěšně sjeli Oblík. HURÁ!=) Dolů skopce až na Javoří pilu a odtud na Tříjezerní slať. Bály jsme se, že to bude stále do kopce, ale nakonec se z toho vyklubala příjemná rovinka. Z Tříjezerní slatě následuje nádherný sjezd zpět na Rybárnu. Skoro jako rozjezd na skokanský můstek. =) Teď už chybí jen asi 2,5km zpět na Modravu a tam to jistí Arnika. Pojíme, popijeme, popijeme (objednala jsem si toho pití nějak moc =) a můžeme pomalu autem zpět na Kvildu. Dnes je na programu druhá večeře v podobě domácího tataráku. Mňam!! Večer se pouštíme do Carcassone-Lovci a sběrači. Myslím, že Bážovu louku se šavlozubým tygrem už asi nic nepřekoná.. =)
Středa 2.2.2011
Dnes se nám zhoršilo počasí a navíc jsme přetáhly třetí kritický den, takže dnešek jsme prohlásily za odpočinkový den. Žádné běžky, jen relax. Celý den se jen válíme a odpočíváme. Jediný výlet z pokoje je na oběd do hospody. Sjíždíme seriály a dobře se bavíme. Po večeři se opět pouštíme do Carcassone. Dnešní den byl opravdu odpočinkový a klidný.
Čtvrtek 3.2.2011
Dnes musíme na naše milované skotské náhorní skoty, tedy na Horskou Kvildu. Původně jsme chtěly jet i na Zlatou Studnu a na Zhůří, ale nakonec jsme si řekly, že kratší výlet bude stačit. A tak jen Kvilda – Horská Kvilda – Filipova Huť – Kvilda. Na Horské Kvilně si sedáme do hospůdky s pecí a dáváme si oběd, času máme dost. Potom už jedeme ke skotům. Jsou prostě úžasní! =) Přemýšlíme, jak je nalákat blíž, až nám dojde, že máme ještě jablka od nějaké minulé snídaně. A opravdu to funguje, jeden se chytne. Nejprve mu je jen házíme na zem, ale pak to zkusíme z ruky a je to v pohodě. Dokonce se nechá i pohladit! Tak to se nám ještě nepovedlo! Mám z nich radost, jsou krásní a roztomilí. =) Tak zase za rok..
Cesta z Horské Kvildy na Filipku není nic moc, všude plno jehličí a jiné špíny ve stopě. Z Filipky opět po žluté značce na Kvildu. Navíc je projetá opravdu žlutá, hurá, cross country skiing a ještě naše oblíbené koryto! A na závěr opět kvildská sjezdovka! Pěkná cesta..
Večer po řízku s kaší probereme s Bážou návrh domu a můžeme na Plzeň (už jí opět mají) a zahrát si žolíky.
Pátek 4.2.2011
Dnes už balíme, týden je za námi a už na nás čeká opět Praha. Tatík ještě vyrazil na běžky, a tak máme ještě celý den volna. Máme v plánu po obědě vyrazit do místního ička a cukrárny. Než se nám podaří doobědvat „rarášky“ (kuřecí maso v bramborákovém těstíčku), mimochodem moc dobré, tatík už je z běžek zpátky. A tak všichni společně vyrážíme do místního informačního centra. Jako obvykle si zahrajeme pexeso, na druhý pokus se nám podaří zvítězit!=) Podíváme se na prezentaci Šumavy v minulosti a v současné době, na její vývoj. Prohlédneme si tetřeva a můžeme pokračovat o kousek dál. Do místní cukrárny. Laté a dortík, chviličku posedíme, ale pak už je nejvyšší čas sbalit věci a vydat se směr Praha. Tak zase za rok snad na viděnou!
Odkazy
https://www.upily.cz/ - chata u pily
https://www.sumava.net/kvilda/ - Kvilda
https://www.sumavanet.cz/modrava/ - Modrava
https://www.horskakvilda.eu/ - Horská Kvilda
https://cs.wikipedia.org/wiki/Skotsk%C3%BD_n%C3%A1horn%C3%AD_skot - skotský náhorní skot
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obl%C3%ADk_%28%C5%A0umava%29 - Oblík