Londýn 22.-26.4.2011

Po dvou letech se opět o Velikonocích vydáváme do jednoho z hlavních evropských měst. Tentokráte je to Londýn, jedna z největších evropských metropolí. Historie Londýna sahá až do roku 43, kdy na místě současného města založili Římané osadu Londinium. V roce 1066 byl korunován Vilém Dobyvatel a město se začalo úspěšně rozvíjet. Významnou ránu utrpěl Londýn v roce 1666, kdy ho zasáhl nejen velký mor, ale také velký požár. Nakonec ale obě tyto katastrofy přispěly k dalšímu rozvoji města. V roce 1863 zde byla postavena první trasa metra na světě.

Londýn ale nabízí mnohem víc než jen zajímavou historii. V jeho centru se nachází mnoho významných turistických památek a z poslední doby i zajímavé stavby moderní architektury. Londýn je známý i díky nultému poledníku, červeným doubledeckerům, telefoním budkám i poštovním schránkám, své multikulturnosti, královské rodině i jednomu z nejznámějších admirálů Horatiu Nelsonovi.

A právě do Londýna jsme se rozhodly vyrazit na pět dní volna. Dopravu jsme zvolily samozřejmě leteckou, kdo by se chtěl handrkovat takovou dálku autobusem. =) Nízkonákladová společnost Wizz Air nabízela letenky za slušnou cenu. Rovnou jsme přiobjednaly i dopravu z letiště Luton do centra Londýna, je to asi hodinka cesty autobusem. Přes internet jsme si zarezervovaly ubytování v hostelu nacházejícím se ve čtvrti Brixton – Hootananny. 10% ceny se platilo rovnou jako záloha, zbytek na místě. Je to jeden z levnějších hostelů, nehledáme žádný komfort, ale zase abychom tam ty čtyři noci přežily. =)

Pátek 22.4.2011 - přílet do Londýna, Green park, St. James´s park, Parlament, Big Ben, Westminster Abbey

Budík mi zvoní už ve čtyři ráno, proboha, proč to letadlo letí tak neuvěřitelně brzy? Naštěstí máme na letiště odvoz, a tak alespoň tahle starost odpadá. Dorážíme tak akorát, odbavení jsme zvládly už přes internet, tak teď stačí už jen najít správnou bránu. Nesnáším všechny ty letištní kontroly! Už čekáme na autobus k letadlu, když je nám oznámeno, že let bude mít zpoždění. Nakonec se z toho vyklube celá hodina, nešly zavřít dveře od nákladového prostoru. Wizz Air nepřiděluje čísla sedaček, a tak kdo dřív přijde, ten si líp sedne. Letušák nám podá instrukce, co dělat v případě nehody a už můžeme vyrazit vstříc novým poznáním a zážitkům.

Let trvá necelé dvě hodinky. Hned po příletu se snažíme sehnat něco k jídlu, přece jen už je čas oběda. Poprvé a naposledy si kupujeme místní proslulé sendviče. To bude ještě zážitek s místním jídlem.. =) Jdeme tedy raději najít náš autobus společnosti Green Line. Řidiči jsou sympaťáci! Cestou do centra se bavíme jízdou vlevo a značkami podél silnice.

Vystupujeme na Victoria Station a vydáváme se zjistit informace o nejvýhodnější jízdence MHD. Nakonec kupujeme Oyster card týdenní za £27,60 + £5 vratná záloha. Dokonce získáváme limitovanou edici, první náznak blížící se královské svatby. S prvním pípnutím vstupujeme do londýnského metra a jedeme Victoria line až na konečnou zastávku. Už je mi jasné, proč se v angličtině říká metru „tube“. Působí skoro až klaustrofobicky.

Najít Hootananny hostel na Effra road není žádný problém. Po chvilce se dozvoníme na Jenny a po zaplacení si můžeme na pokoji pro šest osob (plně obsazeném) vybalit těch našich pár saků paků.

Pomalu se vydáváme do centra směr Buckingham Palace a Green Park, kde si hned pro začátek kupujeme točenou zmrzlinu za £1,90. Cestování bylo poměrně vyčerpávající, a tak si po vzoru stovek Londýňanů nacházíme volné místo na trávě a chystáme se trochu relaxovat. Myslím, že se mi podařilo usnout. =)

Pokračujeme do St. James´s Parku, který se mi velmi líbí. Všude něco kvete a nejúžasnější jsou ty pestrobarevné rododendrony! Nádhera! Výhledy přes jezírko je tento park proslulý.

Z parku vycházíme u Churchill Museum a War Rooms. Nedaleko odtud se nachází známá Downing street, kde sídlí předseda vlády. Díky událostem z posledních let je však tato ulice veřejnosti nepřístupná, a tak tu není moc, co k vidění. Hned vedle se nachází prostranství Horse Guards Parade. V průchodu potkáváme prvního „guard“ a upřímně bych nechtěla být na jeho místě. Nejen, že si ho všichni turisté chtějí vyfotit, ale to oblečení nevypadá zrovna pohodlně.

Cestou po Whitehall míjíme docela zajímavý památník ženám 2. světové války. Z Parlament Square se naskýtá pěkný pohled na budovu parlamentu a na proslulý Big Ben, jeden z hlavních symbolů Londýna. Hodinová věž je nazývána podle jejího hlavního a největšího zvonu, který odbíjí každou celou hodinu. Na Westminsterský palác nazývaný též Houses of Parlament je nádherný pohled.

Pokračujeme k nedalekému Westminster Abbey, kde se v blízké době bude konat královská svatba. Na první den by to stačilo, zpátky do našeho doupěte.

Sobota 23.4.2011 – Tower of London,Tower Bridge, Monument, 30 St Mary Axe, Lloyd´s building, Bank of England, St. Paul´s Cathedral, Millenium Bridge, Tate Modern

Dnes máme v plánu navštívit Tower of London. Vystupujeme na zastávce Tower Hill a podchodem se dostáváme k samotnému komplexu. Chvilku laškujeme s myšlenkou na London Pass, nicméně na den stojí £37,00 a na dva dny £51,00. A my bychom za tu dobu nestihly projít takové množství památek, aby se nám vyplatil. Kupujeme tedy normální studentskou vstupenku za £15,50 (pro dospělého je to za £17,00). Musím říct, že je tu pěkně draho, a to jak vstupy, tak jídlo. Fronta u vstupu žádná není, takže se v pohodě dostáváme dovnitř.

Nejprve se vydáváme na prohlídku po hradbách, kde jsou v jednotlivých věžích různé expozice. Mají tu i historii „mazlíčků“ chránících v minulosti hrad. =) V prostorách areálu se pohybují nejen Yeoman Warders, ale probíhá zde i jakési celodenní divadlo.

Další zastávkou je nejstarší stavba Toweru – Bílá věž. V ní se nachází expozice brnění, zbroje i koní bývalých panovníků.

Na závěr si necháváme prohlídku korunovačních klenotů. Fronta pro vstup je pěkně dlouhá, nicméně rychle postupuje. Než se dostaneme do místnosti s hlavními korunovačními klenoty, můžeme si prohlédnout i veškeré předchozí a shlédnout videa o jejich historii a korunovacích. Místnost s korunovačními klenoty je nejlépe chráněnou částí hradu a podél klenotů se jezdí na jezdícím pásu, aby se netvořily fronty.

Na závěr prohlídky Toweru se samozřejmě musíme vyfotit s „Beefeaterem“. Od Toweru pokračujeme k nedalekému Tower Bridge a na druhou stranu Temže.

Docela mě láká prohlídka křižníku HMS Belfast z 2. světové války. Ovšem dalších £10,00 za to nejsem ochotná dát. Vracíme se tedy přes London Bridge k Monumentu. Jedná se o 61 m vysoký památník Velkého požáru z roku 1666. Na jeho vrcholku se nachází vyhlídková plošina. Pokud jsem si správně všimla, tak vstup na vrchol je za £3,00. Já si chci ale počkat až na výhled z katedrály Sv. Pavla. Než zamíříme jejím směrem, vydáváme se nejprve k modernější architektuře. K 30 St. Mary Axe neboli tzv. Okurce od architekta Sira Normana Fostera. Hned vedle ní se nachází další zajímavá stavba, budova pojišťovny Lloyds od architekta Richarda Rogerse. Podobně jako u budovy Centre Pompidou v Paříži, má i tato budova instalace a vzduchotechniku na vnějšku budovy. Cestou k St. Paul´s Cathedral míjíme Bank of England, Eva mě nutí ji vyfotit, taková ošklivá budova. =) Když dorazíme k „Paulovi“, bohužel už jsou čtyři hodiny odpoledne a to už dovnitř nepouštějí. Safra.. V zajímavém informačním středisku si alespoň nabereme pár letáčků a sejdeme k Temži a Milenium Bridge. Na druhé straně řeky si ještě prohlídneme budovu Tate Modern. Na závěr dne jedeme stříbrnou linkou metra nazvanou Jubilee line. Je známá hlavně díky novému bezpečnostnímu opatření, bariéře bránící spadnutí do kolejiště.

Neděle 24.4.2011 – Greenwich, Trafalgar square, Soho, Piccadilly Circus

Dnes je na programu Greenwich. Přesouváme se metrem na linku DLR, která je nadzemní a jezdí bez řidiče. Vystupujeme na zastávce Cutty Sark. Plachetnice se stejným jménem je ale díky poškození od požáru z roku 2007 stále ještě v opravě. Odtud pokračujeme k Old Royal Naval College (Královská Námořní Akademie) od Christophera Wrena, kde si prohlédneme Malovaný sál a Kapli. Další zastávkou je The Queen´s House, kde se nachází výstava obrazů s námořní tematikou. Jsou tu i portréty Horatia Nelsona a Edwarda Pellewa. Ve vedlejší budově se nachází National Maritime Museum, vstup je volný. Nacházejí se zde makety starých lodí, námořní oblečení, vybavení, dovážené koření a materiály, popisy plaveb a slavných námořníků. Je možnost si zde plno věcí osobně vyzkoušet.

Greenwich parkem vystoupáme až na kopec, kde se nachází Royal Observatory Greenwich, jímž prochází nultý poledník. Jako obvykle si na oběd sedneme do parku a chvilku se sluníme. Trošku nás zarazí cena vstupu do Královské observatoře, chtějí za vstup £10,00 za dospělého a £7,50 za studenty. No tak to se asi na Meridian Countryard nepodíváme. Naštěstí objevíme malou uličku pod hlavním nádvořím, kde čára nultého poledníku pokračuje. Tak přece jen se postavíme jednou nohou na východní polokouli a jednou na západní. =)

Do večera zbývá ještě nějaký čas, a tak se vracíme do centra na Trafalgar Square v jehož centru stojí Nelsonův sloup. Náměstí je pojmenované po slavné bitvě u Trafalgaru z roku 1805, kde sice britské námořnictvo zvítězilo, ale sám Nelson zde zemřel. Na náměstí se nachází mimo jiné Národní galerie, model lodi v láhvi či odpočet do začátku olympijských her. Přesouváme se na nedaleké náměstí Piccadilly Circus, které je známé světelnými reklamními tabulemi. Ovšem kromě nich tu nic zajímavého není. Ani procházka po čtvrti Soho nás nijak nenadchne. Proto se raději vrátíme do hostelu a sedneme si na Guinessa. Výborné pivko, jen raději nevidět, jak ho točí.. =)

Pondělí 25.4.2011 – Hyde Park, Kensington Park, St. Paul´s Cethedral, Tate Modern, Shakespeare´s Globe, Notting Hill, Abbey Road, Fish and chips, večerní prohlídka centra

Hned ráno po snídani vyrážíme směr Buckingham Palace, abychom se podívaly na střídání stráží. Posadíme se na sluníčko a chystáme se vyčkat ceremoniálu. Naštěstí si ale po nějaké době všimneme cedule, že dnes se Changing the Guards nekoná. Tak holt až zítra. Přesouváme se na prohlídku Hyde Parku. Vystupujeme na zastávce Hyde Park Corner, jsou tu skvělí koňáci! =) Vpravo se nachází socha Achillea, podél ní až ke Speaker´s Corner. Dnes zde nikdo nepromlouvá, to se děje pouze v neděli. Odtud chceme jít k Reformer´s Tree, ale nějak netrefíme správnou cestu a mineme ho. Zamíříme k Fontánám nacházejícím se již v Kensington Gardens, k pohádkové soše Petra Pana a ke Kensington Palace. Tuto královskou rezidenci si prohlídneme jen přes jezero Round Pond a jdeme k Albert Memorial a ke kruhové stavbě Royal Albert Hall. Památník je poněkud přehnaný, toho zlata je tam moc, ale sochy po jeho obvodu představující kontinenty jsou zajímavé. Výstava obrazů v nedaleké Serpentine Gallery mi přijde naprosto šílená. Tohle přece nemůže vytvořit nikdo normální. Zato památník Diany je skvělý. Jedná se o fontánu vytvořenou jako brouzdaliště a je obsypána nejen stovkami dětí, ale i dospělých. Přejdeme po mostě přes jezero a podél jeho břehu míříme na druhý pokus najít Reformer´s Tree. Nakonec se nám to přece jen daří, ovšem není to živý strom, ale jen mozaika na chodníku.

Nejvyšší čas přesunout se k St. Paul´s Cathedral. Eva odmítá dát tak vysoké vstupné a raději půjde do Tate Modern. Jelikož u vstupu do katedrály není žádná fronta, domlouváme si sraz za hodinu před vchodem do Tate. Kupuji si tedy studentský lístek za £13,50 a chystám se vyrazit na prohlídku. Audioprůvodce je již v ceně vstupu, beru si tedy anglického (českého ani omylem nemají) a vyrážím. Podle mapky je katedrála rozčleněna do třech úrovní – Krypty, Hlavního podlaží a Galerií. Rozhoduji se, že začnu odspodu. Scházím po schodech do Krypty, kde se nacházejí hrobky významných osobností britských dějin. Tou nejvýznamnější je samozřejmě hrobka Horatia Nelsona. Dalšími významnými osobnostmi, které zde mají náhrobek či památník jsou například architekt katedrály Christopher Wren, britský vojevůdce A.W.Wellington (porazil Napoleona v bitvě u Waterloo), malíř a básník William Blake, hudební skladatel Artur Sullivan, lékař Alexander Fleming (objev penicilinu) či politik Winston Churchil. Ještě jsem se ani pořádně neporozhlédla a půl hodiny už je pryč. Myslím, že nestíhám. Vyrážím tedy na galerie. O 30 metrů a 257 schodů výše nad hlavním podlažím se nachází první galerie – Whisperin Gallery neboli Šeptající galerie. Je tak nazvána proto, že se po jejím obvodu nacházejí ve zdi otvory a když do jedno z nich promluvíte, mělo by to být slyšet na druhé straně 100 stop daleko. To jsem si bohužel vyzkoušet nemohla, jelikož jsem neměla parťáka na šeptání, tak holt příště. Byl odtud ale nádherný výhled do patra katedrály. Točité schody se zvyšují a zužují. Nyní již 53 metrů a 376 schodů od patra katedrály do druhé galerie, již venkovní, nazývané Stone Gallery. Je to taková příprava na to, co přijde. Už odtud je krásný výhled na město, ale přes zábradlí. Do té nejvyšší galerie nazývané Golden Gallery (Zlatá galerie) je to od vstupního patra 85 m a 528 schodů. Přičemž tedy schody mezi 2. a 3. galerií jsou vysloveně vražedné, nejen, že se ještě zúžily asi na těch 600 mm průchozí šířky, ještě se zkosily a navíc jsou průhledný… =) Takže, kdo má závratě z výšek nebo problémy s klaustrofobií, tak opravdu nedoporučuji! Těsně pod vrcholkem se pak nachází průhled dolů. Pěkná výška! =) Ještě posledních pár schodů a jsem nahoře. Je odtud opravdu nádherný výhled, jen vlastně není pořádně na co koukat. Historických památek má Londýn vlastně jen pár. Pomalu postupuji ve frontě po úzkém ochozu a kochám se. Teď všechny ty schody v opačném směru, no potěš. Nějak mě začínají bolet nohy a kolena. =) Teď je na ředě patro katedrály, které je vyzdobeno nádhernými malbami a úžasným oltářem. Chvilku si sednu a nechávám na sebe působit atmosféru katedrály. Musím říct, že mě opravdu uchvátila. Přesto, že je k výzdobě použito zlato, tak jen v některých částech a celá katedrála působí vzdušně a vyváženě. Nějak se nemůžu nabažit. Mám ale už celkem slušné zpoždění, a tak jdu vrátit průvodce a přes Millenium Bridge k Tate Modern, kde už čeká Eva. Chce si to na Katedrálu Sv. Pavla vyhradit minimálně hodinku a půl. A rozhodně to za to vstupný stojí! Společně se vydáváme k divadlu Globe, které se nachází hned vedle Tate Modern. Dovnitř se nechystáme, a tak si ho prohlédneme jen zvenku.

Další dvě zastávky jsou z iniciativy Evy. První z nich se týká Notting Hill, ale je to snobská čtvrť s řadovými domy, kde není nic k vidění. Tak si zde alespoň vyfotím typickou červenou poštovní schránku. Druhou zastávkou je Abbey Road, známá díky obalu CD Beatles. Je to vtipný sledovat lidi, jak přecházejí po tom samém přechodu a zastavují se ve stejné póze, aby se vyfotili. Chudáci řidiči. =)

Už je čas večeře, a tak se přesouváme k Toweru, kde jsme vyhodnotily nejlevnější Fish and chips za £6,00. Sice je nedostanu do krabice s novinovým potiskem, zato získám plno ochucovacích sáčků a hlavně vanikovou zmrzlinu! =) Mňam, mňam, mají to moc dobré!

Začíná být poměrně chladno, vracíme se do hostelu, abychom se přioblékly. Dnes máme na programu ještě večerní prohlídku centra města. Začínáme u Buckinghamského paláce, dál k Parlamentu a Big Benu. Přes most na druhou stranu Temže, odkud je ne celé panorama nejhezčí výhled. U ruského kola hraje pouliční umělec a hraje moc hezky. Jmenuje se Phil Edmonds. Dávám mu své poslední drobné, stejně už je na nic nevyužiji.

Úterý 26.4.2011 – Střídání stráží, British museum, Oxford Street, návrat do Čech

Posnídáme, zabalíme naše příruční zavazadla a jdeme se odhlásit. Už od začátku tušíme nějaký problém. Na klíč se dávala záloha £10,00, ale my jsme neměly drobné, a tak jsme tam nechaly £20,00. Jenny nám slíbila, že nám v průběhu pobytu těch £10,00 vrátí, ale to se nestalo. Teď není po Jenny ani stopy a pan majitel tomu vůbec nerozumí. Chvilku nám trvá, než pochopí, že nám má vrátit £20,00. Potom už opouštíme Hootananny hostel a vyrážíme zjistit do kolika je možné vrátit Oyster card a v kolik nám jede autobus na letiště.

U Buckinghamského paláce jsme hodinu před začátkem střídání stráží a máme co dělat, abychom našly ještě nějaké místo v první řadě. Rychle se to zaplňuje. Dnes je o hodně větší zima než v předchozích dnech, a tak při čekání na ceremoniál docela promrzneme. První garda přichází už ve čtvrt na dvanáct, ale než přijdou i následující dvě s hudebním doprovodem, tak to ještě trvá. Changing the guards je zajímavý ceremoniál, ale hrozně dlouhý! Trvá celou hodinu!

Další zastávka British museum, moc se těším, vstup zdarma. Dáme si batohy do šatny a vyrážíme za exponáty. Nejvíc se těším na antické Řecko – Parthenón, chrám Nereid, Athény, Alexandr Makedonský, Mausoleum v Halikarnasu,.. V dalších místnostech jsou expozice ze starověkého Egypta, Mexika, Asie, Středního Východu. V nejvyšším patře jsou expozice ze starověkého Egypta, starověkého Řecka a Říma, průběhu celých dějin Evropy a středního Východu. Základní podlaží stihneme projít celé, ale horní podlaží stihneme jen z poloviny. Podzemí nestíháme vůbec. Tři hodiny jsou málo, jenže Eva si chce koupit na Oxford Street boty, a tak opouštíme muzeum a jdeme nakupovat. Nesnáším přelidněné ulice a obchody, je to peklo! Ale Eva úspěšně pořídila. =)

Autobus na letiště nám jede z Marble Arch, což je na konci Oxford Street. Stíháme to akorát, postavíme se do fronty a čekáme na náš zelený autobus. Zastaví u chodníku, čekáme, až otevře dveře, ale ono nic, hodí blinkr a už zase odjíždí! No co to je?! Paráda, tak teď máme půl hodiny volno a pak musíme chytit ten následující, jinak nám uletí letadlo.. Sedneme si do parku u Speaker´s Corner a dáme si dlabenec. Ještě mám pár drobných £, tak si koupím teplý hot dog, přece jen je dost chladno. Druhý autobus už se nám naštěstí podaří úspěšně chytit a můžeme se nechat odvézt do Lutonu. Chvilku to vypadá, že let bude mít opět zpoždění, ale nakonec vyrážíme včas. Do Čech přilétáme před půlnocí. Už se těším na polohu ležmo, bolí mě celé tělo. =)

Londýn je multikulturní a celkem uspěchané město, ale na druhou stranu Angličané umějí odpočívat. Jejich parky mě opravdu nadchly. Koupit týdenní Oyster Card bylo rozumné, rozhodně se nedá celý Londýn prochodit pěšky. Hootananny hostel docela ušel, díky hospodě v přízemí se tam pořádaly o víkendu koncerty, takže hluk dlouho do noci. Ještě že jsem byla vždycky tak unavená. =) Postele jak z věznice, s každým otočením parádně vrzaly. =) Nicméně povlečení bylo čisté, záchody také a ve sprchách tekla teplá voda. Takže základní požadavky splňoval. =) Trošku problém byl s jídlem, sendviče jsme odsoudily již první den a v obchodech nijak uspokojivý výběr nebyl. Už druhý den jsme nevěděli, co si kupovat. =)

Nejvíc se mi z celého Londýna líbila Katedrála sv. Pavla, Britské muzeum a samozřejmě parky (St. James´s Park, Hyde Park). Rozhodně návštěva Londýna stála za to, a to i přes ty šílený ceny. =)

PS: Kdo říkal, že jsou Angličani oškliví? To všechno určitě nemohli být cizinci.. =)