Zámek Kratochvíle, Jaderná elektrárna Temelín a město Písek
Zase po nějaké době vyrážíme na výlet s obcí, tentokráte je to na jeden z nejkrásnějších renesančních zámečků, pravděpodobně nejznámější technickou památku a do města s nejstarším kamenným mostem u nás…
Po necelých dvou hodinách cesty vystupujeme z autobusu u zámku Kratochvíle nedaleko Netolic. Kluci jdou okamžitě vyzkoušet stánek s občerstvením, tam jim ale udělají čáru přes rozpočet s otevírací dobou. A tak nemají žádnou výmluvu, jak se vyhnout prohlídce.
Zámek na obrázcích vypadá nádherně, renesanční vila obklopená vodním příkopem a krásnou zahradou…
Na místě dnešního zámku Kratochvíle stával v předhusitské době hospodářský dvůr Leptač. Ten se roku 1513 stal majetkem Rožmberků, kteří ho roku 1569 za vykonané služby darovali staviteli jihočeských rybníku Jakubovi Krčínovi z Jelčan. Ten v roce 1577 začal s budováním tvrze a rozlehlé obory se třemi tisíci kusy zvěře. Leptač ale nakonec vyměnil s Rožmberky za Sedlčany a dalších 10 přilehlých obcí. Majitelem se stal Vilém z Rožmberka, který ho přejmenoval na Kratochvíli a během let 1582 až 1589 ho nechal přestavět na renesanční zámeček. Autorem přestavby byl Baldassaro Maggi z Arogna, který se nechal inspirovat italskými vilami. V roce 1601 se, díky obrovskému zadlužení Rožmberků, dostává Kratochvíle spolu s Krumlovskem a Netolickem k císaři Rudolfu II. Při vpádu vojsk pasovského arcibiskupa Leopolda byla kratochvíle značně poškozena a vyloupena, zvěř v oboře byla všechna vybita. Roku 1622 věnoval Ferdinand II. Kratochvíli Janu Oldřichu z Eggenbergu. V roce 1719 přešel zámek do rukou nových majitelů – Schwarzenbergů, kteří ale na loveckém zámku mnoho času netrávili. V průběhu let 1762 – 1764 byla původní renesanční střecha nahrazena barokní dvojitou mansardovou. V průběhu 19. století zámek chátral. Byly zde zřízeny úřednické byty či ústav pro sirotky, čímž došlo k narušení a následnému zabílení maleb a otlučení některých štukových partií. Rekonstrukce zámku započala až po první světové válce. V současné době by měl mít podobu jako za doby posledních Rožmberků.
Objednanou máme hlavní prohlídkovou trasu, která nás provede všemi pokoji na zámku a dá nám možnost si již samostatně prohlédnout zámeckou zahradu. Veškeré vybavení zámku je dovezené, původního se nedochovalo nic. Podle nalezených popisů byly jednotlivé pokoje vybaveny typově podobným nábytkem a zařízením. Štuková výzdoba a malby na stropech a stěnách byly ve větší míře zrestaurovány (nás samozřejmě nejvíce zaujme malba psa, ale i dalších zvířat, pravděpodobně v Dvořanské světnici). Pochválit musím průvodce, který má skutečně přehled.
Po hodinové prohlídce renesanční vily jsme vypuštěni na samostatnou prohlídku zahrady. Musím říct, že ta mě opravdu zklamala, vím, že renesanční zahrady jsou typické svou jednoduchostí a svým geometrickým uspořádáním, ale prostě jsem čekala trochu víc. Největším zážitkem se tedy stal naparující se páv… =)
Do určeného času odjezdu ještě stihneme chvilku posedět v již otevřeném občerstvení.
Druhou zastávkou je návštěvnické centrum jaderné elektrárny Temelín umístěné v zámečku Vysoký Hrádek v těsné blízkosti samotné elektrárny.
Původně jsem myslela, že nás jako skupinu pustí do některých částí střeženého prostoru, ale tato prohlídka je pouze pro specializované skupiny, bohužel. Ale i tak nás čeká téměř dvouhodinová exkurze. V kinosále nás čekají krátké filmy, ukázky a simulace, které nám spolu s komentářem pracovnice informačního centra osvětlí fungování reaktoru. Je nám představena mlžná komora, která umožňuje pozorovat dráhy elektricky nabitých částic. Je to paráda, přístroj bych klidně brala domů… =) Už samostatně si projdeme vystavené expozice, ozkoušíme interaktivní exponáty a vyzkoušíme své znalosti v několika kvízech. Ještě před odjezdem autobusu si vyběhneme udělat "selfí" s Temelínem v pozadí. =) Exkurze byla skvělá, jak komentovaná část, tak vystavené expozice.
Jaderná elektrárna Temelín je elektrárna s největším instalovaným výkonem (1 078 a 1 055 MW) v České republice. O výstavbě elektrárny bylo rozhodnuto již v roce 1980, samotná stavba provozních objektů pak byla zahájena roku 1987. Po listopadu 1989 došlo k přehodnocení potřeby výkonu 4 000 MW pro ČR a vláda rozhodla o dostavbě JE Temelín v rozsahu dvou bloků (místo původně plánovaných čtyř). Stavba byla dokončena až v roce 2000, zkolaudována dokonce až v roce 2006.
Poslední zastávkou dnešního výletu je město Písek. Zaparkujeme autobus na parkovišti Na Výstavišti a podél řeky Otavy vyrážíme k nejstaršímu kamennému mostu u nás.
Kamenný most v Písku byl vybudován ve 2. polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Most přes řeku Otavu je dlouhý 109,75 m a široký 6,25 m, stojí na 6 pilířích a je tvořen 7 oblouky. Most byl několikrát pobořen vlivem povodní. Na obou koncích mostu stály věže, které se ale do současné doby nedochovaly. Na mostě jsou umístěny pískovcové repliky původních barokních soch a sousoší.
Celé nábřeží je krásně opravené, opravdu je na co se dívat. Trochu nám to tu připomíná Řezno.
Přes most přejdeme na druhou stranu Otavy a vydáváme se do centra města. Prokličkujeme uličkami až na Alšovo náměstí, kde máme zamluvenou restauraci. Místo setkání už všichni znají, a tak se vydáváme na prohlídku malého píseckého historického centra. Projdeme Smetanovou a Nerudovou ulicí do Palackého sadů. Skrze ně zpět ke Kamennému mostu a podél vody dojdeme k městské elektrárně. Jako kdyby elektráren už dnes nebylo dost, kluci se nadšeně hrnou dovnitř… =)
Původní vodní mlýn byl na doporučení Františka Křižíka přestavěn roku 1887 na nejstarší veřejnou vodní elektrárnu, která téhož roku začala dodávat elektřinu pro veřejné osvětlení města. To se díky tomu stalo prvním městem v českých zemích s trvalým veřejným osvětlením. Původně pohánělo dynama vodní kolo na spodní vodu, které bylo roku 1901 nahrazeno dvěma Francisovými turbínami. Od roku 1994 je elektrárna opět v provozu, v roce 1997 v ní byla instalována expozice veřejného osvětlení a energetiky.
Samotné expozice mi moc neříkají, vyjma Křižíkovy obloukové lampy, kterou mám ráda, ovšem vidět to všechno v provozu a ještě z takové blízkosti, tak to musí zaujmout každého. Je to taková směs respektu a nadšení… =)
Skrze hradby prolezeme na náměstí s kostelem Narození Panny Marie, odkud projdeme ulicí Leoše Janáčka zpět na Alšovo náměstí.
Výběr restaurace mi dal poměrně dost zabrat, obě "profláklé" hospody – Kozlovna a U Reinerů – byly totálně plné. Středověká krčma se mi nezdála pro naši společnost úplně ideální, a tak jsem nakonec zamluvila hotelovou restauraci City Hotelu. Je pravda, že ceny jídel nejsou zrovna nejnižší, ale na druhou stranu opravdu dobře vaří. Nicméně jsem tím některým pěkně zamotala hlavu… =)
Písek je v turisticky nejvíce navštěvovaných místech upravený a budovy jsou krásně opravené. Ovšem stačí malinko odbočit a už to tak není. Přesto mám pocit, že se město snaží do veřejných prostranství a veřejně prospěšných budov investovat. Písek je krásné město a určitě má co nabídnout.
Cestou domů se krásně rozprší a řidič se mi směje, že jsem opět objednala ideální počasí. Úplně s ním nesouhlasím, bylo zataženo a občas škrejpalo. Nicméně druhý den, když začne sněžit, mu musím dát za pravdu… =)
Děkuji všem za účast a budu se těšit zase příště…
Vstupy
Hlavní prohlídkový okruh zámku Kratochvíle - 100 Kč/70 Kč
Exkurze v infocentru elektrárny Temelín - zdarma
Městská elektrárna v Písku - 50 Kč